URÍČA, J. Chyby v MRI metodách měření difúzních koeficientů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudky

Posudek vedoucího

Gescheidtová, Eva

Bakalář Jozef Uríča ve své diplomové práci řešil problematiku měření difúzních koeficientů metodami založenými na nukleární magnetické rezonanci. V úvodní části práce popsal princip nukleární magnetické rezonance a zabýval se metodami měření difúzních koeficientů. V experimentální práci vyjadřuje difúzní koeficienty jednak z teoretických vztahů a také pomocí vlastního programu pro výpočet průběhů gradientů magnetického pole. Program umožňuje simulaci vlivu změn různých parametrů měření na přesnost určení difúzních koeficientů. Diplomant pomocí popsaných prostředků vyhodnotil vliv tvaru gradientních impulzů kladných i záporných polarit a vícenásobného snímání difúzních obrazů. Zadání diplomové práce lze považovat za splněné, a to na kvalitní úrovni. Student se zadanému úkolu věnoval samostatně a systematicky.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání A 50/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) C 15/20
Formální zpracování práce B 17/20
Využití literatury B 8/10
Navrhovaná známka
A
Body
90

Posudek oponenta

Marcoň, Petr

Student velmi dobře prostudoval a zpracoval náročnou tématiku týkající se chyb, které mají vliv na měření difuzních koeficientů. V teoretickém rozboru práce chyběl ktátký fyzikální úvod k difuzi. Po formální stránce je práce zdařilá až na pár nedostatků (např. v citaci literatury). V práci se věnuje hlavně měření difuzních koeficientů nejpoužívanější metodou PFG-SE. Student vytvořil v programu Matlab program, který vyhodnocuje velikost b-faktoru a difuzního koeficientu analyticky a numericky. Pomocí tohoto programu studoval vliv časových relací gradientů magnetického pole na přesnost měření difuzního koeficientu. Dále zpracoval a porovnal naměřené hodnoty difuzního koeficientu vzorku vody se síranem nikelnatým. Výsledky difuzního koeficientu měřeného vzorku počítal ze dvou a ze třech naměřených obrazů a obě tyto metody pro výpočet difuzního koeficientu porovnal. V závěru přehledně zpracoval získané informace ze svých testů a pokusů.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A 18/20
Odborná úroveň práce B 43/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse A 19/20
Formální zpracování práce B 8/10
Navrhovaná známka
B
Body
88

Otázky

eVSKP id 32154