Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Mravec, Filip

Bc. Anna Holubová zpracovala vynikající diplomovou práci na složité téma studia fázově separovaných hydrogelů pomocí dvouoohniskové fluorescenční korelační spektroskopie. Zpracování experimentů, jakož i samostatnost při řešení tohoto obtížného tématu je příkladná. Poznatky z této práce budou tvořit základ pro další výzkum v této oblasti. Navrhuji hodnocení známkou výborně/A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Využívání konzultací při řešení práce	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Bc. Anna Holubová se ve své diplomové práci věnuje difúzi organických molekul v hydrogelových prostředích. V kontextu rostoucího zájmu o využití hydrogelových materiálů při vývoji nosičových systémů pro řízené a cíle uvolňování se nesporně jedná o téma zajímavé, aktuální a dobře korespondující s oborem studia diplomantky. Z konkrétní experimentální náplně čtenář pochopí (ačkoliv to není nikde explicitně uvedeno), že poměrně obecné téma práce je uchopeno ze dvou pohledů. Z hlediska metodologického se diplomantka se snaží otestovat využitelnost pokročilých fluorescenčních technik v dispozici jejího školícího pracoviště (fluorescenční korelační spektroskopie FCS a její pokročilá dvouohnisková varianta) za účelem daným tématem práce, metody optimalizovat (porovnat různé fluorescenční sondy) a určit jejich výhody a limitace. Zároveň jsou těmito technikami analyzovány konkrétní hydrogelové systémy na bázi hyaluronanu, které jsou na školícím pracovišti vyvíjeny, a to za účelem stanovení jejich klíčových transportních resp. bariérových parametrů. V tomto duchu dvou pohledů je také pojata úvodní část práce (Teoretická část), kde je čtenáři podán ucelený úvod jak z pohledu materiálového (obecné seznámení s hyaluronanem, tenzidy a gelovými soustavami), tak také metodického (fluorescence a odvozené instrumentální techniky). Separátně je uvedena kapitola Současný stav řešené problematiky, kde je uvedena aktuální literární rešerše zaměřená na využití metody dvouohniskové FCS. Troufám si podotknout, že k přehlednosti a snazší orientaci v textu by možná přispělo, kdyby byl tento dvojaký pohled na téma práce přiznán (např. v kapitole Úvod) a Teoretická část práce by byla odpovídajícím způsobem členěna. Experimentální část práce přináší velký objem originálních dat, a to především ve formě difúzních koeficientů testovaných fluoroforů v analyzovaných gelech. K jejich prezentaci a interpretaci nemám zásadní formální ani věcné připomínky, snad jen několik otázek uvedených separátně. Za obzvláště zajímavé a pro další práci inspirativní považuji především zjištění, že difúzní charakteristiky hydrogelů jsou ovlivněny více strukturou použitého tenzidu nežli molární hmotností hyaluronanu. Co poněkud postrádám u vyvozených závěrů je konkrétnější porovnání obou testovaných variant FCS z hlediska jejich výhod a nevýhod pro testované analýzy (viz otázka 4). Celá práce je psána příjemně čtivou formou, i když v některých případech zbytečně náročnou na čtenářovu slovní zásobu (např. str. 56: „…byly získány cenné informace, které přispějí k dalšímu kognitivnímu studiu hydrogelových soustav.“), s minimem překlepů (např. str. 19: „model pružnosti“ místo „modul pružnosti“) a bez zjevných formálních či typografických nedostatků. Práci považuji za velmi zdařilou a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	B
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: A

Otázky

Výsledky uvedené na obr. 19 naznačují existenci dvou různých pohybů (dva difúzní koeficienty). Může studentka uvést podrobnosti k tomu, na základě čeho je voleno, zda má být autokorelační křivka u FCS analýzy interpretována pro jeden nebo více difúzních koeficientů? Jak je možné posoudit, zda je uvedený difúzní koeficient odrazem reálného transportního děje, nebo zda se jedná o experimentální/interpretační artefakt?
Studentka na několika místech práce uvádí, že výhodou 2f-FCS je zisk absolutních hodnot difúzních koeficientů (např. str. 28). Zároveň je však také uvedeno, že k zisku difúzních koeficientů je nezbytné stanovit parametry Normanského hranolu, které se zjišťují opět za použití fluoroforu o známé hodnotě D. Nejedná se tedy pouze o jiný způsob určení relativních difúzních koeficientů stejně jako v případě konvenční FCS?
Z diskuse v kapitole 4.4 není jasné, zda křivka na obr. 25 označená „Voda“ představuje emisní spektrum nilské červeně ve vodném roztoku, nebo skutečně emisní spektrum samotné vody (viz 1. odstavec na str. 54). Může to diplomantka objasnit?
Může diplomantka konkretizovat zjištěné výhody a nevýhody obou testovaných variant FCS pro stanovení difuzivity fluoreskujících molekul v hydrogelových prostředích?