WIRT, T. Inteligentní teploměr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Macho, Tomáš

Pan Bc. Tomáš Wirt se měl ve své diplomové práci věnovat zejména následujícím dvěma problémům: 1. Připojení čidel teploty k 32 bitovému mikrokontroléru firmy Freescale MCF52233. 2. Komunikaci mikrokontroléru MCF52233 s okolím po sběrnici USB a Ethernet. Diplomant disponoval solidními znalostmi z oblasti snímačů teploty, mikroprocesorové techniky a programování v jazyce C. Byl schopen samostatně vyhledávat a studovat potřebnou literaturu a zorientovat se v dané problematice. Dle mého názoru však mohl řešení zadaného úkolu věnovat větší množství času. Diplomant téměř neřešil problematiku komunikace po sběrnici Ethernet. Dále se domnívám, že neúměrně velkou část práce převzal z literatury a předcházející bakalářské práce.

Posudek oponenta

Valach, Soběslav

Diplomová práce se zabývá rozborem a návrhem metod připojení čidel teploty k mikroprocesorům řady MCF52x firmy Freescale. Práce je rozdělena na dvě části. První část o velikosti 45 stan obsahuje úvod, dále kompilát popisů typů čidel teploty a možnosti připojení k mikroprocesorům získaný převážně z elektronických zdrojů dostupných na internetu a to včetně většiny obrázků, grafů ba i některých tabulek v bitmapové podobě. Odkazy na použitou literaturu se v textu vyskytují poměrně často ale ne všechny jsou dostupné nebo správně přiřazeny - např. text ze strany 10 - odkaz na lit. [2] v ní není obsažen; [7] neexistuje. Tři strany jsou věnovány výčtu vlastností mikroprocesoru MCF52235 (feature list) bez sebemenšího popisu periferních zařízení nutných pro připojení čidel teploty a komunikačních kanálů. Poslední tři strany první části jsou věnovány komunikaci mikrokontroleru s okolím a to konvertorům USB - sériová linka / paralelní rozhraní doplněné o výčet vlastností TCP IP stacku pro mikrokontrolery Freescale. Druhá část práce popisuje vlastní realizaci a implementaci softwaru komunikujícího se senzory a počítačem. Čtyři strany jsou věnovány převodníku USB na rozhraní RS232, kde jedna je schéma zapojení a zbývající 1,5 stránky náhled na PCB a osazený spoj. Uvedené zapojení je bez dalšího popisu a technických parametrů. Posledních 10 stran pojednává o praktické realizaci připojení snímačů k mikroprocesoru s popisem SW vybavení. Tato část se opírá pouze o úvahy a předpoklady bez odvození a výpočtů, které by byly podloženy vzorci a vysvětlením proč je zapojení právě tak uspořádáno. Totéž platí i pro volbu součástek. Po odborné stránce lze práci vytknout nedostatky ve znalosti zpracovávaného tématu a to nejen v oblasti využití periferních zařízení mikroprocesoru (např. SPI kanál by umožnil připojení čidla DS1620 bez přizpůsobovacích obvodu), ale také v oblasti zpracování měření teploty, výběru součástkové základny a hlavně analýzy chyb, které vznikají v měřícím řetězci. Omezit se na konstatování, že referenční napětí je nepřené bez udání výpočtů a dopadů na výsledek je nedostatečné. Uvedené údaje o výstupním napětí mostu v uváděném rozsahu jsou taktéž chybné - pro teplotu +60°C je odpor snímače asi 2500R, tedy rozdílové napětí na výstupu mostu bude 0,78V a ne 1,82V jak je uvedeno v práci (vzorec pro výpočet nebyl uveden). Dále není nikde diskutováno, za jakých provozních podmínek muže dané zařízení korektně pracovat, jak je připojen senzor k mostu a následně k mikroprocesoru. Dále v práci není uvedeno porovnání výsledku z jednotlivých senzorů pro různé teploty a diskuze k takto získaným datům. Cíle práce byly splněný v tomto rozsahu bod zadaní: 1 - 30%, 2 - 45%, 3 - 85%, 4 - 50%, 5 - 50% - část s Ethernet rozhraním nebyla prakticky vůbec uvažována a zpracována. I přes výše zmíněné nedostatky je možné práci obhájit a to v případě, že bude předvedena praktická realizace a funkce celého zapojení.

eVSKP id 12573