MRÁZ, D. Měření velmi nízkých teplot [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Pan Dominik Mráz měl v rámci své bakalářské práce navrhnout teploměrem, který by umožňoval měřit teploty do -160 stupňů Celsia, které se vyskytují např. v kryokomorách užívaných v terapii. V úvodní, teoretické části měl rozebrat vlastnosti čidel užívaných pro měření teploty a to z hlediska rozsahu měřených teplot, časové stálosti údaje i přesnosti. Zde se měl specielně zaměřit na termočlánky, protože právě termočlánek byl uvažován jako čidlo pro navrhovaný přístroj. Rozbor vlastnosti snímačů teploty považuji za zcela dostačující. Vlastnosti čidel jsou popsány výstižně a srozumitelně. Vzhledem k tomu, že přesnost měření nebyla zadána, bylo možno volit zapojení elektroniky teploměru relativně jednoduché, s využitím jednoduché kompenzace posunutím charakteristiky termočlánku s cílem zvýšit dosažitelnou přesnost. Zadání této bakalářské práce nevyžadovalo realizaci navrženého teploměru. Přesto ji student zčásti provedl, aby si ověřil správnou funkci základních obvodů, které jsou nezbytné pro funkci tohoto teploměru. Po formální stránce mám některé drobné výhrady k chybám, které se v textu práce vyskytují. Nejsou však zásadního charakteru a lze je spíše přičíst studentově nezkušenosti se součástkami a jejich značením. Musím také konstatovat, že pan Mráz projevil při práci značnou míru samostatnosti. Konzultace v přiměřené míře využíval. Stejně nutno pochválit i relativně obsažný seznam použité literatury. Tato bakalářská práce splňuje zadání, dokonce nad rámec zadání bylo provedeno i praktické úspěšné testování vybrané části teploměru pro měření velmi nízkých teplot. Proto ji doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 89 bodů.
Student se ve své práci zabýval návrhem zařízení pro měření velmi nízkých teplot. Odevzdaná práce má rozsah 36 stran. V teoretické části práce se student zabývá popisem jednotlivých teplotních senzorů a diskutuje jejich možnost využití pro měření velmi nízkých teplot. Jako vhodný senzor byl vybrán termočlánek typu L. V praktické části práce student navrhuje dílčí části zapojení. Zejména klade důraz na vhodnou úpravu charakteristiky termočlánku, aby dosáhl požadované přesnosti. Tato část je popsána, ale skladba jednotlivých kapitol je trochu matoucí. Není příliš jasné, jak části na sebe navazují a jaké vlastnosti má v dané části signál. Po formální stránce je na dobré úrovni, uvedená fakta jsou dostatečně citována. Vytýkám pouze nízkou kvalitu některých obrázků (např. Obr. 2.1), u grafů na Obr. 5.2 a 5.3 chybí popisky os a také překlepy a hrubky. Přes tyto nedostatky je zadání práce splněno v celém rozsahu.
eVSKP id 93496