MATOUŠEK, D. Zařízení pro simultánní měření fonokardiogramu a fotopletysmogramu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Předložená práce se zabývá návrhem a konstrukcí zařízení pro simultánní měření fonokardiogramu a pletysmografické křivky. Práce je členěna do 9 kapitol na 40 stranách. V teoretickém úvodu je popsáno srdce, fonokardiografie a pletysmografie. Struktura podkapitol mohla být trochu lépe poskládána – informace v podkapitole 1.3 „Zvukové projevy srdce“ logicky spadají i do kapitoly 2 fonokardiografie. Členění na podkapitoly 3.1 a 4.1 nedává smysl, protože další podkapitoly na této úrovni nejsou součástí práce. V rámci praktické části práce student vyzkoušel několik způsobů pro měření pletysmografie a fonokardiogramu na různých úrovních implementace. Zvolené výsledné řešení považuji za vhodné, pro další využití by bylo vhodné zahrnout AD převodník na desku plošných spojů a integrovat přímo do zařízení. Zařízení bylo úspěšně zkonstruováno a na souboru dobrovolníků ověřeno. V rámci zpracování signálu byla provedena základní filtrace a určení tepové frekvence, která sloužila pro odhad kvality změřených signálů. Základní diskuze změřených signálů je správná. Student pracoval aktivně během celého roku a pravidelně využíval konzultací. Jeho postup někdy brzdily technické problémy po obvodové a implementační stránce. Na druhou stranu nutno ocenit, že výsledkem je autonomní zařízení na Raspberry Pi, na které může být dál navázáno. Z pohledu formálního vytýkám kvalitu některých obrázků a překlepy v práci. Jelikož se jedná o praktickou BP považuji počet zdrojů za relevantní, i když v některých případech mohly být voleny lépe. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm dobře (C – 75 bodů).
Student Denis Matoušek měl za úkol navrhnout a sestavit zařízení, umožňující simultánní záznam fonokardiogramu a fotopletysmogramu. V práci se na 39 stranách věnuje nejprve teoreticky snímání srdeční aktivity uvedenými metodami, dále pak jednotlivým testovacím měřením s různými senzory a nakonec pak na základě výsledků z těchto měření i samotné realizaci a testování finálního zařízení. V první řadě oceňuji, že student práci odvedl do zdárného konce, vyzkoušel různé možnosti snímání signálu včetně vlastních řešení, navrhl a vytiskl kryt pro snímač PPG, provedl i hodnocení kvality naměřených signálů a projevil tak jisté schopnosti a flexibilitu napříč různými obory. Zadání tak lze považovat za splněné v plném rozsahu. Úroveň práce je nicméně snížena řadou drobnějších nedostatků. Volba obvodů a součástek v kapitole 5 není nijak podrobněji vysvětlena a jednotlivé podkapitoly se obsahově postupně zkracují, takže působí, jakoby byly psány v časové tísni. Některé volby studenta, jako například zpracování PCG signálu v Audacity, místo pro PPG používaného Pythonu, nejsou nijak obhajovány a čtenář je tak postaven před hotovou věc. Naopak se zde objevují informace, které jsou v práci zbytečné (například Tabulka 2 na str. 37). Počet citovaných zdrojů je nadprůměrný, jen je zde trochu problematické formátování jejich seznamu. Tím se dostávám k formální stránce, která je přinejlepším na průměrné úrovni. Text je zatížen řadou gramatických hrubek, obrázky v teoretické části jsou nízké kvality, mírně deformované a pootočené, což je nejspíš způsobeno jejich ofocením z knih. Schémata napříč praktickou částí mají různý styl a student v nich střídá evropské a americké značení součástek, používá anglické popisky, grafy na obrázcích 12 a 13 mají sice popsány osy ve smyslu jednotek, jejich rozsah je ale záhadou. V seznamu zkratek jsou rovněž pojmy, které by tam asi být nemusely (VUT, FEKT). Výše uvedené nedostatky tak snižují navrhované hodnocení jinak dobře provedené práce v praktické části. Práci tedy doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení C, 70 bodů.
eVSKP id 150816