RAICHL, J. Zpracování obrazů raných smrkových kultur snímaných MR technikou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Gescheidtová, Eva

Posudek oponenta

Říha, Kamil

Předložená práce je velmi rozsáhlá. Jako pozitivní je možné chápat jasné členění na část teoretickou a experimentální. Poměr počtu stran těchto dvou částí však již pozitivně nevyznívá: teoretická část 42 stran textu, experimentální pouze 18. Výsledky experimentů jsou navíc uvedeny v podobě velkého počtu obrazů, kde se neustále opakuje snímek zadaný a k němu snímek filtrovaný, což má patrně čtenáři sloužit k subjektivnímu porovnání. Díky ztrátové kompresi v pdf dokumentu, kterou jsem měl k dispozici, však je takovéto srovnání naprosto neúčelné, protože v obrazech hrají dominantní roli kompresní artefakty a na posuzování úspěšnosti filtrace tak zůstává pouze SNR uvedený ve třech tabulkách. Autor však nepředkládá čtenáři ani v tabulkách pohodlný souhrn svých výsledků a v tab. 8.1 jsou díky autorově nedůslednosti namísto slibovaných hodnot SNR pouze výchozí informace a případný zájemce si musí SNR dopočítat sám. Samostatnou hádankou je metodika vyhodnocení SNR. Po uvedení vztahů 7.4, 7.5 a 7.6 čtenář radostně zaznamená racionální přístup k tomuto problému, avšak těsně nad finální tabulkou je tak vágní formulace postupu výpočtu, že dává pouze tušit, proč vlastně student najednou počítá se střední hodnotou. Cituji: "Z nejhomogennější části obrazu jsem určoval velikosti střední hodnoty signálu (mean) a efektivní hodnoty šumu (s.d.)." viz otázka 1. Při četbě předloženého textu psaného stylem "kvantita na úkor kvality" je možné zaznamenat skutečné perly. Nejenom že text obsahuje množství nepřesností, špatných překladů a odvážných tvrzení, ale dokonce je zde prezentován vlastní typ vlnky, tzv. Haurovy (str. 50). Dva další příklady ze str. 11 za všechny: "MR je nejdokonalejší metoda snímkování lidského těla, která nemá žádné vedlejší účinky." "V přístroji vzniká silné magnetické pole, mnohem silnější než magnetické pole Země, homogenní a bez sebemenších rušivých vlivů - to bychom byli moc rádi." Závěrem je možné konstatovat, že pojetí práce odpovídá spíše bakalářské úrovni, student si například způsob prahování volí naprosto svévolně, aniž by prověřil výsledky SNR pro ostatní techniky. Vyhodnocení úspěšnosti filtrace pomocí ekvipotenciál vypovídají spíše o kontrastu obrazu. Věta "Účinnost filtrace podle ekvipotenciálních čas se posuzuje podle jejich počtu, jejich hladkosti a jejich ostrosti." postrádá jakékoli objektivní kvantifikovatelné hledisko - viz otázka 2. Práci v podobě, v jaké mi byla předložena, stejně jako autorovu připravenost pro udělení titulu Ing. hodnotím jako dílo a schopnosti velmi nevyrovnané. Budoucí inženýr by se měl být schopen přesně vyjadřovat, o čemž jeho text nesvědčí. Pokud však student před komisí prokáže, že se jednalo pouze o nedostatečnou schopnost se vyjadřovat v psané podobě a uvede na pravou míru nesrovnalosti v koncepci vyhodnocování úspěšnosti algoritmů (viz otázky), je možné bodové hodnocení zvýšit.

eVSKP id 21690