KANTOR, J. Učení bez učitele [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Honzík, Petr

Student je velice komunikativní. Vzhledem k rešeršnímu charakteru práce se tato vlastnost ukázala býti klíčovou. Student s naprostou přirozeností oslovil domácí i zahraniční akademické pracovníky s dotazy na jejich práci a s žádostí o pomoc. Podařilo se mu tak získat mimořádně rozsáhlý arzenál algoritmů a výsledků výzkumu, ze kterých postupně vytvořil svou diplomovou práci. Zadání tak splnil v rozsahu výborném. Jedinou výtku shledávám v místy méně srozumitelné strukturovanosti práce, která je zřejmě způsobena velkou šíří nabytých zdrojů a snahu zahrnout do odevzdané práce všechny získané poznatky.

Posudek oponenta

Sáblík, Václav

Diplomová práce si v zásadě klade tři cíle. Provést rešerši algoritmů učení bez učitele, konkrétní algoritmus realizovat formou aplikace a v poslední řadě pomocí funkčních nástrojů vyhodnotit a porovnat metody na konkrétních souborech dat. Všechny tři oblasti pronikají do rozsáhlé problematiky shlukové analýzy, která se vyznačuje širokým spektrem metod přístupu i nejednotnou terminologií. V první řadě je nutné zvolit vhodnou strukturu samotné rešerše, která umožňuje relativně snadno a přehledně pochopit základy algoritmů a dále rozebírá jejich výhody a nevýhody. V tomto ohledu student zvolil velmi zdařilý postup. Uvádí stručný souhrn s vysvětlením pojmů a následně rozebírá způsoby určení vzdálenosti shluků s návazností na samotné metody. Nutno říct, že s adekvátním matematickým popisem, slovním vysvětlením a mnohdy s vhodně zvolenými obrázky, které matematické výrazy graficky interpretují. Student využívá ve své rešerši značné množství literárních zdrojů a věnuje se celé řadě algoritmů. Podává tak ucelený přehled v dané oblasti. Výjimku tvoří obrázek na straně 3, který je sice vhodný, ale prakticky nečitelný. Praktická výtka přísluší i místy nekonzistentní struktuře podnadpisů, kde při využití mnoha drážkových seznamů mate čtenáře a nutí jej navracet se k hlavnímu obsahu. Tento fakt připisuji snaze vměstnat velké množství informací na relativně omezený prostor. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky však považuji rešerši za kvalitní a zdařilou. Vlastnímu programu není v práci věnováno tolik prostoru, ale aplikace je rovněž zdařilá se srozumitelným grafickým rozhranním a vhodnou demonstrací funkce. Dala by se označit za výukovou. Nutno poznamenat, že i přes malý, avšak dostačující prostor v tištěné diplomové práci, znamená tvorba aplikace mnoho hodin programovací práce. Vlastní jádro práce tvoří srovnání kvality metod a také nástrojů na zvolených testovacích datech. Student používá pro testování často používané datové sety, což umožňuje vsadit výsledky jeho práce do širšího kontextu podobných úloh celosvětově. Pro samotné testování nástrojů bylo také nutné zvládnout mnohdy složitá rozhranní různých nástrojů. Samotné testy metod jsou přehledně vyhodnoceny formou grafů tabulek a také zhodnoceny slovně. Při čtení textu je srozumitelné a zřejmé jaký nástroj je vhodný pro kterou metodu a jak jsou jednotlivé metody schopny pracovat s určitými daty. Proto považuji tuto část práce rovněž za zdařilou. Po formální stránce je práce kvalitní a až na drobné diskutabilní nedostatky ohledně formátování textu jsem neshledal žádné hrubé prohřešky proti typografii, stylistice, či koncepční nedostatky.

eVSKP id 11790