MRÁZEK, T. Zvyšování bitové hloubky zvukových signálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Tomáš Mrázek se věnoval úloze zvyšování bitové hloubky/dekvantizace audio signálů. Konzultace bych si představoval častější, zejména v druhém semestru. Nicméně student i s méně častými konzultacemi zvládl práci obstojně. Oceňuji navržení vlastního dekvantizéru, který se sice ukázal jako nepoužitelný, nicméně díky této fáze práce si student „osahal“ klíčové komponenty související s kvantizací. Student pak samostatně přizpůsobil algoritmus z dodaného odborného článku na případ dekvantizace. Bohužel tato adaptace je v textu popsána nekvalitně a stručně. Detaily závěrečného testování student navrhnul sám, bez konzultace, čemuž odpovídá jen parciální vypovídací hodnota získaných výsledků. Text obsahuje grafické a typografické nedostatky.
Předložená práce se zabývá úpravou algoritmu pro rekonstrukci saturovaných signálů pro příbuznou úlohu zvyšování bitové hloubky. Problematika je popsána a implementovaný algoritmus je funkční, sporné je z mého pohledu vyhodnocení úspěšnosti (viz dále), považuji tedy zadání za splněné s výhradami. Práce je hraničně nízkého rozsahu. Po stránce jazykové je převážně na dobré úrovni, ale vyskytují se drobné formální nedostatky (autorský singulár) a několik jazykových chyb. Grafická úprava textu je dobrá, nedostatky však vidím u ilustrací (vše rastrové a mnohdy neúměrně velké, viz např. str. 21). Extrémem je pak algoritmus na obrázku 4.3, který je vykopírovaný ze zdroje [12] (jako snímek) včetně tamního značení, které se liší od značení ve zbytku práce; následuje tudíž odstavec, který nesoulad značení řeší. Při koncepční sazbě algoritmu by se těmto problémům předešlo. Práce s literaturou má své nedostatky, např. v kapitole 1, která celá čerpá ze zdroje [1], ale obecná reference je uvedena pouze v úvodu kapitoly, konkrétnější odkazy do zdroje chybí. U Wavelet-based dekvantizace (str. 32) chybí v úvodu odkaz na [10], který se objeví až o několik odstavců dále. Na mnoha místech je problematická je obsahová část práce. Kapitola 2 má představovat matematické základy pro další části práce, působí ale spíše chaoticky a vzbuzuje pochybnosti o autorově chápání problematiky. Text místy postrádá logiku a uspořádanost, např. se hovoří o hledání řídkého řešení, aniž by bylo nejprve definováno, co vlastně řešíme. Některé definice jsou neexaktní až nesmyslné (např. definice framu na str. 26). V úvodu části 2.3 se hovoří o osách, ale není řečeno, čeho osy to jsou. Na str. 34 je definována maska, ovšem není zřejmé, zda její použití v rovnicích (3.2), (3.3) a (3.6b) této definici vyhovuje. Rovnice (4.2) na str. 42 není úplně správně (chybí případ, kdy absolutní hodnota argumentu je správná, ale znaménko špatné) a význam následující věty lze z kontextu odvodit, ale daná formulace je fakticky špatná. Komentář k maximálnímu SDR se odkazuje na část 3.2.1, ovšem obsahuje zásadní rozpor stran vývoje hodnoty . Výhrady mám k experimentům v závěru 4. kapitoly. Komentář k obrázku 4.5 uvádí, že hodnota SDR „nakonec klesne a ustálí se na nižších hodnotách“ (str. 43), což však neodpovídá grafu (hodnoty zřejmě ve chvíli ukončení experimentu stále mírně rostou). Chybí detailnější popis stupnice v tabulce 4.1, není jasné, co vlastně hodnotíme a proč jsou číselné škály dvě. Interpretace obrázku 4.7 (poslední odstavec str. 45) je nejasná: Např. zhoršení SDR o téměř 60 dB v případě dekvantizace z 22 bitů vzbuzuje zbytečné pochybnosti o funkčnosti algoritmu, protože chybí referenční hodnota SDR kvantizovaného signálu. Např. jestliže rekonstruovaný signál dosahuje SDR 50 dB a kvantizovaný 110 dB, dochází skutečně ke zhoršení, ale rozdíl může být subjektivně nepostřehnutelný. Nikde navíc není řečeno, že zobrazeny jsou zprůměrované hodnoty, a chybí zobrazení alespoň směrodatných odchylek pro hlubší porozumění výsledkům. U subjektivního testu chybí uveden alespoň počet respondentů. Ačkoliv realizovat test dle normy může být příliš náročné, ocenil bych alespoň snahu o sjednocení podmínek. Vzhledem k množství nedostatků hodnotím práci celkově 58 body.
eVSKP id 151134