ŽABKA, M. Škodlivost vodní dýmky a faktory, které ji ovlivňují [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.
Študent Žabka vypracoval bakalársku prácu na tému „Škodlivost vodní dýmky a faktory, které ji ovlivňují“ a splnil ciele zadané v zadaní bakalárskej práce. Proces vypracovávania zadania bol spojený s viacerými prekážkami, ktoré vyplývali hlavne zo slabej schopnosti samostatnej práce, samostatného hodnotenia poznatkov a schopnosti práce s literárnymi prameňmi. Študent začal prácu pravidelne konzultovať až v poslednom polroku, pričom si zadanie vybral už v roku 2021. Na podnety a komentáre vedúceho práce viackrát nereagoval prípadne ich zapracoval až po niekoľkých opakovaných výzvach. Napriek tomu, že zo začiatku bola kvalita práce s literárnymi zdrojmi na veľmi zlej úrovni, k záveru sa študentovi podarilo vypracovať obstojnú rešerš, ktorej však podľa môjho názoru stále chýba zhodnotenie a vlastný prínos autora. Podobný problém sa objavuje aj pri hodnotení nameraných výsledkov, kde študent Žabka musel byť na diskusiu o svojich výsledkoch opakovane vyzývaný a na zhodnotenie záverov potreboval viackrát pomoc vedúceho práce. Výsledný výtvor však obsahovo splňuje ciele vytýčené v zadaní a prináša niektoré veľmi zaujímavé poznatky (napríklad zásadný rozdiel v hmotnostnej koncentrácii aerosólu vznikajúceho pri použití rôznych typov uhlíkov). Z pozície vedúceho práce mu preto udeľujem súhrnnú známku C.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
Vlastní přínos a originalita | E | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | E | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | |||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | |||
Práce s literaturou včetně citací | C | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | D |
Cílem bakalářské práce pana Miroslava Žabky bylo provést rešerši aktuálních poznatků o škodlivosti vodních dýmek a aerosolu, který vzniká při kouření, připravit experiment pro kvantifikaci účinku různých vlivů na generovaný aerosol a výsledky analyzovat. Téma je zpracováno v deseti kapitolách, za nimiž následují seznamy použité literatury, symbolů, obrázků a tabulek. Celkem je v práci citováno 39 zdrojů, a to ve slovenském, českém a anglickém jazyce. Téma práce je vhodným způsobem uvedeno úvodní kapitolou. Zbytek teoretické části však bohužel trpí jistou nevyvážeností a nedostatečným promyšlením logické struktury textu. Obecně je zpracování literární rešerše nedostatečné a působí nedokončeně. V praktické části je nejprve uvedena metodika měření. Jako první je představena gravimetrie. Použitý dechový manévr bohužel není dostatečně vysvětlen. Zásadním problémem je ovšem absence popisu kondicionování filtrů před vážením. Jak uvádí Hinds (HINDS, W.C.: Aerosol Technology: Properties, Behavior, and Measurement of Airborne Particles, Wiley-interscience, 1999, 504 p.), změna relativní vlhkosti o 1% znamená u celulózových filtrů o průměru 47 mm změnu hmotnosti o 28 až 35 µg. Proto se vždy před měřením mají filtry i váha ustálit po dostatečně dlouhou dobu na stabilní teplotě a vlhkosti. V případě popisovaného měření je situace zhoršena tím, že aerosol vycházející z vodní dýmky byl minimálně v polovině případů jistě nasycen vodní parou. Teplota, atmosférický tlak a vlhkost zaznamenané během experimentu nejsou v práci uvedeny. U druhé použité metody, tedy měření pomocí scanning mobility particle sizer (SMPS), není zdůvodněno, proč bylo prováděno právě pět za sebou jdoucích odběrů v trvání jedné minuty. Není vysvětleno, jak se student vypořádal s otázkou koagulace aerosolu ve sběrné nádobě. Chybí zdůvodnění, proč generování aerosolu z dýmky trvalo právě 20 s.K výsledkům není doplněn prakticky žádný komentář, popis výsledků je souhrnně uveden až v kapitole Diskuse. V diskusi autor konstatuje, že filtrační účinnosti určené z gravimetrické a SMPS analýzy se liší o 16%. Z následujícího textu není jasné, jak velkou část rozdílu připisuje autor nejistotám a jakou rozdílnému fyzikálnímu principu obou metod. Podobně i zhodnocení rozdílu rychlozápalných a kokosových uhlíků by mělo být důkladnější. Není například jasné, co přesně student myslí „kvalitou“ kokosových uhlíků, která má mít vliv na spalování a počet vznikajících částic. Souhlasím s tezí, že při spalování kokosových uhlíků se uvolňují organické látky, které ovlivňují tvorbu částic. Nicméně ani tato myšlenka nebyla rozvinuta. V kapitole Závěr jsou shrnuty hlavní poznatky. Vzhledem k limitům předchozí analýzy je však otázkou, nakolik jsou výsledky spolehlivé a obecně platné. Práce obsahuje nezanedbatelné množství přepisů a pravopisných chyb. Po grafické stránce má práce průměrnou úroveň. Celkově lze konstatovat, že práce splňuje požadavky zadání. Hodnotím ji stupněm D.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | D | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
Vlastní přínos a originalita | D | ||
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | E | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | D | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 145926