DVOŘÁK, R. Měření průtoku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Beneš, Petr

Bakalářská práce navazovala na předchozí semestrální projekt. Cílem bakalářského projektu bylo navrhnout a realizovat čerpací stanici PHM pro vlastní potřebu. Student dokázal samostatně nastudovat potřebné znalosti a prokázal i odpovídající odborné znalosti při návrhu i realizaci. Pracoval zcela samostatně, konzultace vyžadoval až v závěru práce.

Posudek oponenta

Uher, Miroslav

Bakalářská práce se zabývá měřením průtoku kapalin a návrhem a realizací malé čerpací stanice pro technické kapaliny. Navržená stanice by měla být srovnána s komerčně dostupnými systémy. Předložená práce je rozdělena na šest základních částí, které na sebe v zásadě logicky navazují. Úvodní kapitola je věnována metrologii a jsou v ní uvedeny právní normy pro měřidla. Ve druhé kapitole uvádí autor přehled používaných průtokoměrů a jejich principů. Domnívám se, že by bylo vhodnější provést dělení podkapitol dle zavedeného dělení. Třetí kapitola obsahuje návrh způsobu zpracování signálu ze snímače v mikroprocesoru. Tato kapitola by však podle mého názoru mohla být součástí následující kapitoly o realizaci stanice, ve které se uvedené informace opakují. Následující čtvrtá kapitola podrobně rozebírá nároky na realizaci zadané čerpací stanice, postupně se zabývá všemi členy návrhu a rozebírá je. Nejvíce je rozveden popis použitého čerpadla a úprava lopatkového snímače průtoku. Velmi kladně hodnotím kvalitně provedený rozbor problému před realizací. Naproti tomu je uvedeno minimální množství informací o realizované zobrazovací a ovládací jednotce. Pátá kapitola uvádí přehled měření s vyrobenou čerpací stanicí. Měření bylo provedeno pouze za účelem kalibrace. K dalšímu testování již nedošlo, zřejmě to bylo způsobeno zničením čerpadla. Při výpočtu chyby měření průtoku autor v kapitole 5.3 použil vztah, který je formálně podobný vztahu pro výpočet standardní nejistoty typu A. Tento výpočet by tedy měl být správně označen nikoli jako chyba ale jako standardní nejistota typu A. V poslední šesté kapitole je provedeno srovnání s třemi komerčně dostupnými čerpacími stanicemi a jsou uvedeny základní funkce algoritmu řídící a zobrazovací jednotky čerpací stanice. Z předloženého textu ale není jasné, jaké parametry přečerpávací stanice umožňuje nastavit a měřit. Předložená práce je náročná na zvládnutí koordinace při návrhu elektroniky a programu řídící jednotky čerpací stanice. Při realizaci práce musel autor nastudovat architekturu procesoru ATmega16, jeho programování a práci s registry v jazyce C. Dále student úspěšně vyřešil úpravy průtokoměru tak, aby jej bylo možné s mikrokontroléru připojit. Zvolená koncepce je správná, při řešení bych přesto doporučil spíše využít jeden z čítačů mikrokontroléru, jejichž vstupy se nacházejí na pinech T0 či T1. V kapitole 3.1 sice autor naznačuje budoucí využití čítače mikrokontroléru, ve finální realizaci je ale výstup průtokoměru připojen na vstup pro externí přerušení INT1 a čítač pulsů je realizován softwarově. Na vstupy externího přerušení bych doporučoval připojení ovládacích tlačítek (popřípadě přes příslušná hradla). Po formální stránce je práce zpracována dobře, pouze místy se objevují nelogická slovní spojení. Práce by také snesla větší zobecnění aby byla více technickým textem (vyjadřování názorů, používání 1.os.). V seznamu literatury se vyskytují nepřesnosti, z čehož nejvýznamnějším nedostatkem se jeví neuvedení poslední aktualizace stránek. Dovedení návrhu až k funkční realizaci svědčí o hlubokých znalostech posluchače v dané problematice a o tom, že zadání splnil. I přes výše uvedené výtky se domnívám, že posluchač projevil schopnosti bakaláře a doporučuji práci k obhajobě.

eVSKP id 22209