PAPKO, N. Interakce léčiv s fulvinovými kyselinami – kalorimetrická studie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

Studentka navazovala na svou bakalářskou práci. využila svých zkušeností z předchozích dvou let použila již dříve optimalizované postupy pro jednotlivá léčiva a fulvinové kyseliny. bohužel jeden ze standardů nebyl již k dispozici a nemá ho v nabídce ani International humic substances society, proto byla sada vzorků doplněna o nový standard. K práci studentka přistupovala zodpovědně, výsledky a další postup řešení pravidelkně konzultovala. Cíle práce byly beze zbytku splněny, celkově práci hodnotím stupněm A.

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Bc. Nadezhda Papko se v předložené diplomové práci zaměřuje na problematiku interakcí mezi půdní organickou hmotou a léčivými látkami. Téma práce je bezesporu aktuální především z hlediska environmentálních a ekologických rizik souvisejících se zvyšováním koncentrace léčivých látek a jejich reziduí (nejen) v půdních ekosystémech, a tedy s nutností pochopení mechanismů, které v tomto prostředí ovlivňují jejich transport a biodostupnost. Práce také svým tématem i experimentální náplní velmi dobře koresponduje se zaměřením specializace autorčina studijního programu. Práce je zpracována v anglickém jazyce, v celkem standardním rozsahu (43 stran textu bez bibliografie a formálních částí) a klasickém členění. Po stručném seznámení s tématem práce (kapitola Introduction) autorka shrnuje obecné teoretické souvislosti dané problematiky (Theoretical part) a podrobněji prezentuje podobně zaměřené výzkumné studie (Overview), z nichž zřejmě čerpala inspiraci při návrhu a realizaci vlastních experimentů. Přes poměrně značné množství překlepů a gramatických chyb (za všechny např. chyba přímo v názvu kapitoly 3 – Owerview) si dovolím po zkušenosti s bakalářskou prací stejné autorky tvrdit, že anglický jazyk práce byl dobrou volbou. Přestože celkový počet zpracovaných literárních zdrojů (45) zůstává poněkud skromnější, studentka také prokázala od bakalářské práce jednoznačný pokrok v práci s odbornou literaturou – dokáže formulovat hlavní poznatky z citovaných zdrojů a spojit je do plynulého a logicky propojeného textu. Z věcného hlediska bych vytkl snad jen termodynamicky ne zcela korektní diskusi rovnice (1) na str. 12, kde autorka nerozlišuje standardní změnu Gibbsovy energie, stejně jako asociační (text) a disociační (rovnice) konstantu komplexu. V experimentální části práce studentka navrhla a realizovala sadu experimentů, v nichž se zaměřila na studium interakcí tří modelových komponent přírodní organické hmoty (tři standardní resp. referenční fulvinové kyseliny) a tří modelových léčiv (Ibuprofen, sulfapyridin, diklofenak). Vcelku logicky zvolila jako metodu studia těchto interakcí izotermickou titrační kalorimetrii. V rámci zvoleného experimentálního designu mám několik nejasností, které by autorka měla vysvětlit v rámci obhajoby: - Kde se vzala hodnota (hodnoty) molekulové hmotnosti použitých fulvinových kyselin pro výpočet jejich molárních koncentrací (tab. 6 na str. 22)? - Proč bylo v případě ibuprofenu titrantem léčivo, zatímco u ostatních léčiv FK? - Byly u ibuprofenu a diklofenaku použity kyselé nebo zásadité formy? Z tab. 3 by vyplývalo použití kyselé formy, tomu však vzhledem k rozpustnosti ve vodě neodpovídají použité koncentrace. V následující kapitole (Results and Discussion) autorka prezentuje získaná data, která se pokouší diskutovat a interpretovat na základě odvozených termodynamických parametrů (deltaH, deltaG, deltaS). Zde vidím hlavní a zásadní problém celé práce. To, že autorka prezentuje enthalpogramy, získané odečtením titračních kalorimetrických křivek pro vzorek a pozadí bez uvedení těchto původních záznamů je ještě vcelku odpustitelné, i když by bylo zcela jistě přínosné pro interpretaci interakcí posoudit jejich tepelné projevy relativně k dalším simultánně probíhajícím dějům. Zcela zásadně však v práci postrádám proložení těchto entalpogramů sigmoidními funkcemi vedoucími k výpočtu termodynamických parametrů. To se projevuje již u výsledků uvedených v kapitole 5.2.1. Přestože sigmoidní charakter enthalpogramů při titraci IBU je u všech tří FK podobný (obr. 14, 15, 16) a jednoznačně naznačuje endotermní charakter interakcí, výsledky v tab. 8 tomu vůbec neodpovídají. Zdá se, že u každé FK je entalpogram prokládán buď jinou funkcí, nebo v jiné oblasti. Bez uvedení proložených entalpogramů, případně statistických parametrů ilustrujících nejistotu proložení (chí2) je tak obtížné pouštět se do hlubší interpretace takto získaných termodynamických parametrů. Autorka se ovšem bohužel prakticky v celé výsledkové kapitole věnuje výhradně diskusi a interpretaci těchto parametrů. Sama přitom upozorňuje na klíčovou roli kvalitního proložení (str. 36 – 38). Dalším problémem, který stojí za to objasnit v rámci obhajoby, je patrný nesoulad mezi rozdílem hodnot deltaH počáteční a konečné části enthapogramů, které vykazují esovitý průběh a zjevně byly prokládány jednoduchou sigmoidní funkcí, a tomu odpovídající hodnoty reakční entalpie uvedené v tabulce. Nejlépe je to patrné u porovnání proložených dat na obr. 25, což jsou zjevně data titrace FK1 do diklofenaku s koncentrací MgCl2 0,1M (viz obr. 22), a výsledků v tab. 10. Proložený enthalpogram by měl poskytnou hodnotu deltaH okolo -1,6 kJ/mol, v tabulce nacházíme hodnotu -8,8 kJ/mol… Jelikož podobnou nejasností je zatížena vyhodnocení prakticky všech v práci uvedených enthalpogramů, je velmi obtížné hodnotit relevanci jakékoliv diskuse a interpretace termodynamických parametrů, o níž se autorka v této kapitole snaží! Bc. Nadezhda Papko předložila diplomovou práci, která přináší zajímavý teoretický rozbor a poměrně dobře zpracovanou literární rešerši na téma interakcí léčiv a přírodní organické hmoty. Ve výsledkové části také v podobě enthalpogramů, získaných metodou izotermické titrační kalorimetrie pro kombinaci tří modelových léčiv a stejného počtu modelových frakcí přírodní organické hmoty, přináší bezesporu cenné originální experimentální výsledky. Vzhledem k výše uvedeným nesrovnalostem v jejich vyhodnocení a interpretaci odevzdanou práci v tuto chvíli hodnotím stupněm „Uspokojivě (D)“ a očekávám, že se autorka k těmto nejasnostem vyjádří v rámci obhajoby práce.

eVSKP id 148925