ŽERAVÍK, F. Elektrická charakterizace unipolárního tranzistoru s kanálem tvořeným z grafenu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Předmětem bakalářské práce studenta Františka Žeravíka byla charakterizace FET struktur s grafenem. Teoretickou část student vypracoval zcela samostatně s využitím velkého množství zahraniční odborné literatury. Tato část je velice přehledná a popisuje vlastnosti grafenu, jeho přípravu a možnosti modifikace za účelem dosažení požadovaných elektrických vlastností. Praktická část je napsána velice srozumitelně a obsahuje několik různých experimentů, které jsou správně vyhodnoceny a je tak patrné, že student danou problematiku pochopil a dokázal se zorientovat v tomto velice komplexním oboru. Hlavní část práce byla zaměřena na elektrickou charakterizaci grafenu. Student porovnával komerčně vyráběnou strukturu se strukturou připravenou v čistých prostorách CEITEC. Proměřil značné množství I-V charakteristik a také provedl další důležité experimenty, které se ovlivňovaly elektrické chování grafenu. Důležitou částí praktické části byla charakterizace grafenu na SOI čipech, které byly použity na vytváření pnutí v grafenu, které výrazně ovlivňovalo elektrické vlastnosti grafenu. Závěrečné vyhodnocení výsledků a sepsání práce proběhlo s dostatečným předstihem i přes situaci kvůli nemoci Covid-19. Výborná kvalita práce vypovídá o faktu, že se student v dané problematice výborně zorientoval a pochopil ji. Formální zpracování bakalářské práce je na velmi vysoké úrovni. Práce je svými výsledky velice přínosná pro následující výzkum mechanického namáhaní grafenu v křemíkové technologii. Vzhledem k uvedeným skutečnostem práci doporučuji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky a hodnotím výslednou známkou A – 96 bodů.
Bakalářská práce Františka Žeravíka je dělena na rešeršní část kap. 1–5 a praktickou část 6–7. Celkově vnímám práci jako velmi dobrou, s minimem nebo zanedbatelnými chybami. Po stylistické stránce bych jako hlavní výtku mněl v: nepoužití dělení slov, popisky obrázku nezakončeny tečkou (např. str. 17,18,20), občasné chybné použití kurzivy v rovnicích nebo znacích (str. 21,33,34), používaní jenom symbolů v popiscích os, u anglických zkratek bych nevynechával anglický termín (např. mikroskopie atomárních sil (atomic force microscopy, AFM)). Práci s literaturou bych hodnotil jak dobrou, avšak zlepšil bych kontrolu daných odkazů i v elektronické verzi (např. [64,72,73]). Také bych se vyvaroval častému citovaní internetových zdrojů (které nemusí být trvalé), používaní odkazu za celým odstavcem, použít seskupování (str. 15 [2–3]), a nepoužívat digitální identifikátor (DOI) jako hypertextový odkaz (špatně: doi:#, správně: http://dx.doi.org/#). Po formální stránce se autor zaobírá v rešeršní části historii grafénu, a problematikou jeho vlastností vzhledem k různým druhům výroby. Rešeršní část je na bakalářskou práci hodně obsáhla. Avšak, kriticky některé části mi přijdou zbytečné (5.2–5.5: Ramanova spektroskopie, AFM, FTIR, XPS, možná 5.1.1-5.1.2) jelikož v praktické části se této metody nevyužívají. Možná chybí zmínka o dopování pomocí ohybu, a případných efektů které nastávají v grafénu. Dále v praktické časti se autor věnuje elektrickému měření vlastnosti dvou různě vyráběných vzorku. Táto část v porovnání se rešeršní části je poměrně skromnější. Hlavní výtky bych měl: proč bylo zvoleno dvoubodové měření odporu; jednoznačněji definovat a označit proces žíhaní vzorků; názornější obrázek struktury, připadne proces ohybu (Obr. 7.13); přepočet ohybu nosníku na ohyb grafénu; u čarových grafů definovat hustotu dat. V poslední části bych uvítal vice měření Diracova bodu v závislosti na ohybu, i pro ohyb na druhou stranu. I přes výše uvedené drobné nedostatky je práce na vysoké úrovni a hodnotím ji stupněm A, 90 bodů.
eVSKP id 134689