ZAJAC, T. Nabíjecí stanice pro elektromobily [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Tomáš Zajac zpracoval bakalářskou práci na téma dobíjecích stanic pro elektromobily (EV). Práce se měla zabývat definováním současných elektrických přípojek, jejich standardům a dále pak určit průběh nabíjení elektrovozů s finančním nástinem efektivnosti provozu celého komplexu nabíjení – provoz EV. Student pracoval velmi samostatně a přistupoval k práci zodpovědně. Vytvořil dynamickou simulaci v prostředí Wolfram Mathematica, ve které lze efektivně kombinovat možné varianty provozu dobíjecí stanice a jejich odběratelů. Provedl základní ekonomický propočet, dále se pokusil navrhnout doplňkovou akumulaci pro snížení odebíraných výkonových špiček z distribuční sítě. Zúčastnil se studentské konference EEICT 2016. Práci hodnotím stupněm A a doporučuji k obhajobě.
Student Tomáš Zajac se měl ve své bakalářské práci zabývat problematikou nabíjecích stanic, potažmo měl vytvořit základní model charakterizující dobíjení elektrických vozidel prostřednictvím vhodného simulačního nástroje. Teoretická část práce řeší kategorizaci elektrických vozidel vč. specifikace používaných akumulátorů a jejich vlastností. V návaznosti na to je představena kapitola 3, která řeší oblast nabíjení elektrických vozidel z pohledu jejich možného fyzického připojení k dobíjecí stanici. Kapitola dále řeší jaké konektory lze obecně využít, jaké nabíjecí režimy se uplatňují a jaké koncepty/kategorizace nabíjecích stanic se v současnosti vůbec uvažují. Kapitola 4 představuje pomyslné spojení teoretické a technické praktické části práce a nabízí porovnání jednotlivých provozním nákladů vozidel. Samotné porovnání je provedeno v simulačním nástroji, který si student vytvořil v rámci řešení práce a který je realizován v prostředí Mathematica. Praktická část, tj. kapitola 5, se již zabývá specifikací vybrané nabíjecí stanice a samotnou tvorbou jejího modelu v prostředí Mathematica. Bližší analýze jsou pak podrobeny čtyři možné scénáře, které jsou dostatečně přiblíženy a dosažené výsledky jsou adekvátně okomentovány. Je-li ovšem model parametrizován odlišně, oproti původním scénářům, vyskytují se v modelu pravděpodobně ještě nepřesnosti a určité nesrovnalosti v proudových, resp. výkonových možnostech stanice. Tyto nedostatky je možné pozorovat, jsou-li například elektrická vozidla nabíjena bezprostředně po sobě a ne všechna současně. Stejně tak se domnívám, že funkcionalita přídavné akumulace není logickými podmínkami, ve vazbě na proud ze sítě, zatím správně ošetřena. Dle mého pohledu vytvořený model a zvolené programové prostředí ukazuje na práci s vysokou úrovní, jelikož pro analyzované scénáře je vytvořený model odladěn dobře. V současnosti zatím pravděpodobně nepředstavuje plnohodnotný komplexní simulační nástroj. Student dále vytvořil početní nástroj, opět v prostředí Mathematica, který je schopen hodnotit ekonomický pohled na tuto problematiku, a to na základě různých vstupních údajů a předpokladů. Toto opět podporuje můj názor, že student k práci přistupoval velmi komplexně a pečlivě. V rámci praktické části je dále řešen výpočet a dimenzování napájecího kabelu. Domnívám se, že tato problematika nemusela být ze strany studenta již řešena, jelikož celková náročnost práce, minimálně ta časová, je díky vytvořeným modelům velmi nadstandardní. Taktéž samotné zadání práce jednoznačně nepožaduje zpracování problematiky dimenzování, což vzhledem k prvotnímu návrhu nabíjecí stanice je také relevantní, jelikož nejsou známy konkrétní parametry umožňující ověření, zda navržený kabel vyhovuje například na účinky zkratových proudů. K práci mám také následující vybrané komentáře: Na str. 28 student uvádí, že ceny jednotlivých modelů nabíjecích stanic byly odhadnuty na základě průzkumu trhu, je vhodné mít odhadované parametry podloženy krátkou rešerší cen. Přestože odhadnuté ceny nikterak nerozporuji, je vhodné mít uváděné podloženo alespoň referencemi, minimálně jako tomu bylo u cen benzínu na str. 27. Lze konstatovat, že předložená bakalářská práce svým obsahem i stránkovým rozsahem koresponduje se zadáním práce a odpovídá aktuálním stanoveným požadavkům. Struktura práce je přehledná a jednoznačná. Návaznost jednotlivých kapitol se jeví jako správná, jelikož kapitoly na sebe logicky navazují. Formální stránka práce je dobrá, dokonce bych ji hodnotil jako velmi dobrou, důkazem může být například to, že si autor překreslil i řadu obrázků. Použitá literatura je svým rozsahem pro daný typ práce dostatečná. Jednotlivé typy literárních zdrojů jsou různorodé a jsou vhodné pro potřeby technicky zaměřené bakalářské práce. Odkazovaní se v textu na použité zdroje se jeví jako správné. U odkazů na literární vytýkám jejich mírnou nejednost ve formátu uvádění celých jmen autorů, jednotlivé zdroje jsou však jednoznačné a identifikovatelné. Splnění požadavků zadání bylo hodnoceno podle obsahové shody jednotlivých cílů práce s obsahem vypracované práce a podle kvality vypracování těchto jednotlivých částí. Dle výše uvedených skutečností doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji 95 body.
eVSKP id 94105