PIŇOS, J. Mikrostrukturní stabilita Mg-slitin připravených intenzivní plastickou deformací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2011.

Posudek vedoucího

Pantělejev, Libor

Bakalářská práce se zabývá mikrostrukturní stabilitu Mg slitin připravených intenzivní plastickou deformací se zaměřením na vliv teplotní expozice na mechanické vlastnosti těchto materiálů. Student v průběhu řešení prokázal uspokojivou schopnost samostatné práce. Rovněž práce s cizojazyčnou literaturou byla na přiměřené úrovni. Konstatuji, že byly dosaženy vytyčené cíle a práce splnila požadavky kladené na práci tohoto typu.

Posudek oponenta

Man, Ondřej

Předložená práce se zabývá problematikou stability ultrajemnozrnných (UFG) struktur, vytvořených metodami extrémní plastické deformace (SPD) v hořčíkových slitinách řady AZ, při tepelné expozici. Zvolené téma je vysoce aktuální, neboť porozumění podmínkám rozpadu UFG struktur je podmínkou pro širší praktické použití materiálů, zpracovaných metodami SPD. Autor dokázal shromáždit podstatné informace o projevech stability či dekompozice UFG struktury u vybraných hořčíkových slitin, zpracovaných metodou ECAP, za zvýšených teplot a srozumitelně je roztřídit. Předřazená první část (kapitoly 1 až 5) poskytuje v sevřené formě dostatečný úvod do problematiky vytváření UFG struktur v kovových materiálech a čtenáři tak umožní porozumět navazujícímu textu. Celková úroveň práce je dobrá. Dojem z předloženého dílka kazí několik chyb. Ty marginální reprezentují převážně provinění proti slohovým pravidlům (např. opakující se slova v těsné blízkosti jako důsledek opomenuté korekce při přeskupování slov ve větě, podivné dělení vět, slepá důvěra v automatický korektor v textovém editoru – str. 29 „rastrový elektronový mikroskop“) či proti obecným zásadám srozumitelnosti vědeckých publikací (např. str. 28, v popisku k obr. 18 chybí, že se celý graf týká slitiny AZ91D; na str. 33 je informace o čase žíhání uvedena až na str. 35, mimo odstavec s ostatními parametry experimentů; na str. 41 je komentář ke grafům na předcházejících stranách de facto jejich pouhým popisem – pro snazší pochopení výkladu je lépe neodkazovat se na označení vzorků, jejichž historie je popsána ve vzdálené tabulce, ale uvádět přímo její důležité parametry, v tomto případě počet ECAP průchodů a při jaké teplotě). Závažnější chyby jsou místy v logice sdělení, způsobené formulační neobratností, popřípadě nepochopením podstaty popisovaných dějů, např.: str. 14, bod „slitiny Mg-Th“ – autor v jedné větě tvrdí, že tyto slitiny jsou odolné křehkému porušení, ale ihned navazuje tvrzením o přednostní aplikaci za zvýšených teplot; bez dalšího upřesnění jsou tato tvrzení ve vzájemném rozporu. str. 21, v popisu způsobů průchodu ECAP zápustkou autor tvrdí, že vzorek po jistém počtu průchodů nabývá svoji „původní podobu“ – toto tvrzení nevystihuje fyzikální význam probíhajících dějů. Autor se zcela vyhnul použití pojmu „redundantní deformace“, s jehož pomocí by princip vystihl nejlépe. str. 23, je zde užito fráze „ … úhly mezi sousedními hranicemi zrn…“, která v daných souvislostech nemá smysl a evidentně je myšlen dezorientační úhel mezi mřížkami dvou sousedních zrn. str. 35, pojem „jemná zrna“ není definován. str. 35, v závěrech práce ani v textu autor nezdůrazňuje faktor času při rozpadu UFG struktur – ten je stejně důležitý jako teplota expozice. Práce svým rozsahem splňuje kritéria stanovená pro tento typ vysokoškolských kvalifikačních prací směrnicí děkana FSI č. 2/2007, řazením jednotlivých částí splňuje i směrnici rektora VUT v Brně č. 2/2009 a přes všechny uvedené výtky je způsobilá k obhajobě.

eVSKP id 38497