FOJT, P. Využití hlemýžďovitých v testech ekotoxicity [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.
Mgr. Pavel Fojt zaměřil svoji doktorskou práci na zavedení chovu suchozemského plže H. aspersa aspersa z čeledi hlemýžďovitých a následné využití různých vývojových stádií tohoto plže v testech ekotoxicity. V naší laboratoři byly pro účely půdní ekotoxikologie dosud používány pouze žížaly, u nichž celý vývojový cyklus probíhá v půdě, zatímco H. aspersa je představitelem terestrické ekotoxikologie, kdy po vylíhnutí opouští půdní prostředí, ale žije v těsném kontaktu s ním a má rovněž významné ekosystémové funkce (makrokoncentrátor a dekompozitor) a funkce bioindikační (bioindikátor expozice při analýzách tkání, popř. jako bioindikátor účinku v testech ekotoxicity). Toto byly důvody pro zavedení chovu v laboratoři ekotoxikologie na ÚCHTOŽP a následně využití ve standardním testu dle ISO normy (ISO 15952). Tyto cíle se podařilo zdárně splnit, avšak oproti předpokladům po delší době, než se předpokládalo (mj. aklimatizace jedinců, vlhkostní podmínky v laboratoři, která slouží pro chovy a uchování řady dalších organismů). To přispělo k tomu, že další cíle nabíraly na „skluzu“ a testy nebyly provedeny ve více opakováních. Dalším cílem bylo, kromě líhnivosti, sledovat další pokročilé suborganismální endpointy v testech embryotoxicity, které nebyly (vyjma jedné publikace) na tomto organismu dosud využívány (velikost, malformace a tepová frekvence přeživších embryí). Dle ISO normy se sledují pouze klasické endpointy u juvenilů mortalita a růst (hodnocení hmotnosti a rozměrů ulity). Zde bych vyzdvihla velkou trpělivost a pečlivost, která byla zapotřebí k získání erudice při preparaci vajec pro umožnění sledování uvedených endpointů, vše pod kontrolou stereolupy. Tyto cíle byly splněny a endpointy na úrovni embryí jsou slibnou a citlivou variantou k testům na organismální úrovni v oblasti terestrické ekotoxikologie. Bohužel stejná pečlivost a energie nebyla věnována vlastnímu zpracování disertační práce, kde je poznat „zpracování ve spěchu“ např. v teoretické části, oblast věnující se rizikovým prvkům měla jít více „do hloubky“ environmentální problematiky. I ostatní kapitoly by zasloužily větší pečlivost. K celkovému působení Mgr. Pavla Fojta mohu říci, že během studia plnil veškeré zadané úkoly, staral se o chovy dalších laboratorních organismů a podílel se na výuce ústavu ÚCHTOŽP nejenom v předmětu ekotoxikologie. Prokázal tvůrčí schopnost v dané oblasti výzkumu, práce navzdory k výše uvedeným výtkám práce splňuje požadavky standardně kladené na disertační práce v daném oboru, a proto ji doporučuji k obhajobě.
Oponentní posudek disertační práce Autor: Mgr. Pavel Fojt Školitel: doc. MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D. Názve práce: Využití hlemýžďovitých v testech ekotoxicity Předložená disertační práce Mgr. Pavla Fojta popisuje zavedení standardního laboratorního chovu kosmopolitního terestrického plže druhu Helix aspersa aspersa a jeho využití pro ekotoxikologické testy. Teoretická část je na 20 stranách věnována definici pojmů ekotoxikologie a půda a dále problematice kontaminace půd těžkými kovy. Tuto část práce hodnotím jako velmi slabou. Jsou zmíněny charakteristiky vybraných prvků – arsen, kadmium, olovo, rtuť. Přitom experimentální práce se věnuje pouze vlivu kadmia na testovaný organismus. Jsou zde prezentovány obecně známé informace, bez hlubšího rozsahu. Je například popisován vzhled kovových forem vybraných rizikových prvků, ale vůbec nejsou zmíněny chemické sloučeniny, ve kterých se tyto prvky mohou vyskytovat ve složkách životního prostředí. Přitom právě to má zásadní vliv na jejich chování za environmentálních podmínek. Nejsou zde uvedeny ani obsahy těchto kovů v jednotlivých složkách životního prostředí tak, aby bylo patrné, zda experimentálně testované rozsahy koncentrací jsou relevantní pro hodnocení kontaminace reálných složek životního prostředí. Dále jsou komentovány půdní biotesty a podrobněji je prezentováno využití hlemýžďovitých v ekotoxikologických testech. Zde bych poukázala na jistou neaktuálnost v Tabulce 1, kterou autor zřejmě kompletně převzal ze své diplomové práce a data neaktualizoval. V experimentální části (11 stran) je popsáno zavedení chovu a podrobněji jsou komentovány testy ekotoxicity s juvenilními jedinci, testy s vejci a testy embryotoxicity. Pozitivně hodnotím fotodokumentaci jednotlivých experimentů i samotného chovu. Popis metody AAS, která byla použita pro stanovení kadmia, však hodnotím jako poměrně nedostačující. Kapitola Výsledky a diskuze (11 stran) souhrnně popisuje a komentuje dosažené výsledky. Pro lepší přehlednost by bylo vhodnější prezentovat Obrázky 25 a 26 v barevném formátu. Opět velmi pozitivně hodnotím fotodokumentaci a názorné ukázky některých výsledků. U kapitoly věnující se problematice akumulace kadmia však chybí jednotlivé naměřené hodnoty v suchých tkáních. Je zde uveden pouze jeden souhrnný graf a výsledky nejsou téměř komentovány. V práci je použito celkem 69 literárních odkazů. V přílohách je uvedena jedna zahraniční publikace, ve které autor prezentoval výsledky své disertační práce. Jako naprosto nevhodné však hodnotím přiložený protokol, vypracovaný studenty. Mnohem vhodnější by bylo přiložit návody do předmětu Praktikum z ekotoxikologie, na nichž se autor, jak je z textu patrné, podílel. Jak je už z rozsahu jednotlivých kapitol patrné, předložená disertační práce svým rozsahem a hloubkou připomíná spíše práci diplomovou. Není zcela patrný její vědecký přínos. Disertační práce se experimentálně nevěnuje žádným praktickým aplikacím. Pouze v závěru práce je uvedeno možné použití pro kontaminované půdy, čistírenské kaly atd. Experimenty však probíhaly pouze za laboratorních podmínek na filtračních papírech ovlhčených testovanou chemikálií. Nejsou uvedena všechna relevantní data, zejména ta co se týkají stanovení koncentrací kadmia atomovou spektrometrií. Předložená disertační práce obsahuje řadu překlepů, nevhodných formulací (pokojová teplota), typografických nedostatků (popisy pod tabulkami) a formálních chyb (např. uvedený vzorec jednomocné rtuti). Podle zadání práce však byly naplněny všechny požadované cíle. Je také zřejmá velká časová dotace jednotlivých experimentů i problémy, které souvisí s chovem těchto organismů. Přesto, dle mého názoru, mohly být jednotlivé kapitoly propracovány důkladněji a do větší hloubky. I přes uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě. Student prokázal tvůrčí schopnosti v dané oblasti výzkumu a práce splňuje požadavky standardně kladené na disertační práce v daném oboru. Po zodpovězení uvedených dotazů a úspěšném obhájení práce doporučuji udělení vědecko-akademické hodnosti Ph.D. V Brně dne 3. 12. 2022 _____________________________ doc. Mgr. Renata Komendová, Ph.D.
Oponentský posudek na dizertační práci Mgr. Pavla Fojta VYUŽITÍ HLEMÝŽĎOVITÝCH V TESTECH EKOTOXICITY Školitelka: doc. MVDr. Helena Zlámalová Gargošová. Ph.D. Předložená dizertační práce psána v jazyce českém v rozsahu 79 stran s klasickým členěním, má průměrnou jazykovou a formální úpravu. Hned v Zadání dizertační práce je chybně uveden titul školitelky (MVDr.). Abstrakty v jazyce českém a anglickém, jsou napsány formálně, bez uvedení alespoň některých dílčích výsledků a závěrů, Jsou napsány v minulém čase (bude, budou). Kladem je, že Klíčová slova jsou alespoň správně formulována. Úvod se spíše jeví jako přehled literatury, uvádí i obsah, resp. cíle dizertační práce „. popisuje zavedení laboratorního chovu.“, uvádí další možné druhy kroužkovců a členovců, přechází na zkušenosti, které získal na stáži ve Francii, v posledním odstavci uvádí hlavní cíl „… založení....do podmínek laboratoří …“, to vše patří do kapitoly Materiál a metodické postupy. Teoretická část se zabývá ekotoxikologií, půdou a její kontaminaci těžkými kovy. Podrobně je zaměřena na arsen, kadmium, olovo a rtuť. Vše je doloženo studiem literatury. Stručně jsou prezentovány půdními biotesty. Obšírně je uvedena kapitola věnující se hlemýžďovitým a jejich používaným druhům. Mám dotaz, zdali dizertant může vysvětlit pojmy snůška, snáška, vejce a vajíčka, které tak často prezentuje v textu, podle toho, jak se mu to líbí. K laboratornímu chovu druhu Helix sapéra podle ISO normy, může sdělit, jak je to skutečně (podílel se na tvorbě příslušné normy, zavedl ji, co modifikoval ????). Co je to váha? Můžete vysvětlit „expozice na papíře“? Kdo je autorem Tabulky 1 na s. 27, proč tato nemá název? Experimentální část – u podkapitoly 3.2, text některých jednotek je psán anglicky (°C a %), do vědecké práce nepatří „Po dvou letech od zavedení chovu bylo třeba obnovit chovné jedince, aby nedocházelo k postupné degeneraci chovu. Proto byli vždy chovní jedinci vypuštěni do přírody a zároveň byli nakoupeni noví, z výše uvedených farem“. Víme, že jsou hlemýždi hermafrodité, spermie přetrvávají u jedince více jak 1 rok, neovlivnilo to kvalitu nahrazených jedinců při opakování experimentů? Rovněž tak sdělení o zahrnutí ISO růstového testu do výuky – nejsou uvedeny v cílech. Myslíte si, že 5 jedinců a 2 opakování jsou dostačující pro učinění závěrů? Na s. 34 podkapitole 3.3.3 konstatujete, že „, které byly získány po ukončení testů ekotoxicity a uchovány při -18°C, byly po jednom týdnu rozmrazeny a byla zvážena hmotnost každého jednotlivce. Poté byly vzorky umístěny do sušárny a při teplotě 110°C po dobu 72 hodin sušeny do konstantní hmotnosti“, co jste poté analyzovali? jedná se o správný metodický postup? V textech ekotoxicity s vejci … líhnivost – můžete vysvětlit, jak jste to dělali při zabezpečení opatrnosti a důkladném očištění? Na s. 34 poslední odstavec – patří do jiného žánru! Byly použity vhodné statistické postupy. Cíle dizertační práce jsem jako samostatnou kapitolu dizertační práce nenašel, pouze náznaky v Zadání práce, Úvodu a někdy jako zmínku v Metodických postupech. Výsledky a diskuze – tato část je zpracována na dobré úrovni, text je srozumitelný a doplněn vhodnými tabulkami, obrázky a diskuzí s jinými autory. Výsledky v měrných jednotkách jsou psány nejednotně, rovněž tak názvy tabulek se vždy píší nad tabulkou. V úvodním odstavci podkapitoly 4.4 jsou uvedena fakta patřící do Přehledu literatury. K uvedeným výsledkům nemám komentář. Kapitola Závěr sumarizuje získané výsledky, je napsána dobře. V dizertační práci zcela chybí doporučení pro další vědecký rozvoj zkoumané problematiky, tak jako i doporučení pro praktické využití poznatků. Seznam použité literatury je tvořen 69 citacemi domácích a zahraničních autorů. Citace neodpovídají normě ČSN ISO 690. Např. zdroj [7] měl být citován: SPARLING, Donald W. An Introduction to Ecotoxicology. In: Ecotoxicology Essentials [online]. Elsevier, 2016, s. 3-20 [cit. 2022-11-27]. ISBN 9780128019474. Dostupné z: doi:10.1016/B978-0-12-801947-4.00001-9. Této kapitole byla věnována malá pozornost. Součástí dizertační práce jsou Přílohy s uvedením Publikace WOS, Vzorového protokolu z praktik a Životopisu s další Publikační činností dizertanta. Je postrádán Seznam použitých symbolů a zkratek. Závěr Předložená dizertační práce Mgr. Pavla Fojta splňuje po stránce vědecké, obsahové i formální požadavky stanovené příslušnými vyhláškami pro získání vědecko-akademické hodnosti. Na základě uvedeného navrhuji, aby Mgr. Pavlu Fojtovi byla po úspěšné obhajobě, odpovězeni na dotazy a připomínky udělena vědecko-akademická hodnost Ph.D. ve Chemie a technologie ochrany životního prostředí (P2834), Studijním oboru Chemie životního prostředí (2805V003). V Brně dne 29. 11. 2022 prof. Ing. Stanislav Kráčmar, DrSc.
eVSKP id 148907