BENČO, B. Výpočet chlazení elektrického stroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma Výpočet chlazení elektrického stroje. Seznámil se s problematikou termiky elektrických strojů. Dále se student zaměřil na provedení výpočtů proudění a oteplení na asynchronním motoru za pomoci programu Ansys, jehož ovládání si student osvojil. Samotné výpočty velmi komplikovala výpočetní náročnost zvoleného modelu. Dále student provedl měření tepelných charakteristik konkrétního stroje. Celkově danou problematiku zvládl student dobře a dosáhl zajímavých výsledků. Student práci pravidelně konzultoval a na bakalářské práci pracoval průběžně. Práci doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce má rozsah 56 stran a obsahuje úvod, jedenáct kapitol a závěr. Neformálně lze práci rozdělit do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá teorií tepelných výpočtů a chlazením elektrických strojů. V praktické části jsou uvedeny výsledky simulací a měření konkrétního elektrického stroje. Text působí dojmem, že byl psán na poslední chvíli a autor si ho po sobě ani jednou nepřečetl, takže neodhalil ani zcela zjevné chyby, viz např. str. 12, kde je u popisu Fahrenheitovy tepelné stupnice uveden zcela stejný popis jako u Kelvinovy teplotní stupnice. Text tak místy působí poněkud zmateným dojmem a vyskytují se v něm tvrzení, která nejsou správná. Ne vždy jsou významy ve vztazích použitých symbolů vysvětleny hned u daných vztahů. Text se tak místy špatně čte, neboť je nutné hledat v seznamu použitých symbolů a zkratek. Popisky v některých obrázcích jsou špatně čitelné. U popisu vztahu (8.1) na str. 36 je zaměněn počet pólů a počet pólových dvojic. V popisu ztrát asynchronního motoru v části 8.1 se nikde nepíše o ztrátách v rotorovém vinutí. U některých částí není jasně uvedeno, z jakých zdrojů byly dané informace čerpány. Proložení bodů přímkou v Obr. 6.3 a 6.4 se nezdá být úplně vhodné. Měření v laboratoři bylo provedeno při dvou různých zatíženích, simulováno bylo ale pouze jedno zatížení. V práci není uvedeno, jakým způsobem byly identifikovány ztráty daného motoru použité při simulacích. V práci také nejsou uvedeny absolutní velikosti použitých ztrát, ale pouze jejich velikosti vztažené na objem. Není tedy snadné posoudit, jestli jsou použité velikosti ztrát reálné. I přes uvedené nedostatky předložená bakalářská práce splňuje všechny body zadání a lze ji doporučit k obhajobě.
eVSKP id 142769