KOTLAND, V. Charakterizace korozní odolnosti nikl-fosforových povlaků na hořčíkových slitinách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.

Posudek vedoucího

Wasserbauer, Jaromír

Student Bc. Vojtěch Kotland projevoval během pár měsíců práce na své diplomové práci (dále jen DP) značné nedostatky. Nejčastějšími nedostatky už bylo samotné využívání konzultací, či dodržování smluvených termínů schůzek, kdy zmíněný student nedocházel včas anebo nepřišel vůbec. Kvalita práce (v laboratoři, s literaturou, s výsledky) byla pouze na dostatečné úrovni a to za stálé pomoci od zkušenějších kolegů. Student splnil požadavky zadání diplomové práce, kdy kromě nízkofosforových Ni-P povlaků připravil i duplexní povlaky s vnější vysokofosforovou Ni-P vrstvou, ale svým zpracováním tyto výsledky téměř znehodnotil, jelikož neuvedl dostupné výsledky z nízkofosforového Ni-P povlaku. Studium literatury, její zpracování a využití poznatků bylo na velmi špatné úrovni, kdy schopnost vyhledávat informace byla velmi malá a použití pouze tří vědeckých článků (ještě o stejném korozním prostředí) do své DP, hovoří za vše. Kvalita zpracování výsledků, jejich interpretace a diskuse byly pouze na dostatečné úrovni, kdy zcela chybí porovnání s dostupnou literaturou, statistické zpracování dat, soupis všech získaných výsledků, jejich komentář a zpracování do smysluplných tabulek i grafů. Závěry práce jsou dosti povrchní, bez jasných výsledků, konkrétních hodnot a celkového shrnutí co bylo cílem DP. V DP studenta Bc. Vojtěcha Kotlanda se také vyskytuje značné množství formálních chyb, nepřesných či přímo nesprávných tvrzení a je tedy otázkou, zda je to způsobeno nepozorností při sepisování DP, neschopností využití poznatků z literatury nebo neznalostí autora práce. Celkový přístup byl dostatečný v tom ohledu, že zadané experimenty sice provedl, ale bez očekávaného výsledku. Diplomovou práci a celkový přístup studenta Bc. Vojtěcha Kotlanda hodnotím známkou E/dostatečně a přes všechny zmíněné nedostatky (po důkladném prověření znalostí u státních závěrečných zkoušek) doporučuji k obhajobě pro získání akademického titulu "inženýr".

Posudek oponenta

Březina, Matěj

Student Vojtěch Kotland se ve své diplomové práci, alespoň dle zadání DP, zabýval ochranou konstrukčních hořčíkových slitin nízkofosforovými Ni-P povlaky. Předkládaná diplomová práce tomu však neodpovídá. Student v abstraktu uvádí, že v teoretické části jsou shrnuty současné znalosti o hořčíkových slitinách a bezproudé depozici Ni-P povlaků. Současné poznatky o hořčíkových slitinách dle mého názoru není možné popsat devatenácti větami v pěti odstavcích, dvěma obrázky a šesti citacemi základní (11), nebo nevhodné literatury (6). Podobně je na tom sekce o Ni-P povlacích, která vychází z předchozích prací Dr. Kosára a Ing. Buchtíka, očividně ovšem bez sebemenšího pochopení dané problematiky, což je patrné především z nesprávně uvedených rovnic a jejich nesmyslného popisu (část rovnice 2 chybí, rovnice 4 se zjevila odnikud a v rovnici 8 je produktem voda, a ne vodík). Problematika koroze hořčíku je naprosto odbyta na jedné straně a vychází ze zcela nevhodné literatury (15, 16)! Pomyslnou korunu teoretické části nasazuje rešeršní část s názvem Současný výzkum v oblasti bezproudého niklování a ponorových testů. Tato sekce vychází pouze ze tří článků (21, 22, 23) od jednoho autora (Zhang, W. X.) na téma víceprvkových povlaků, přičemž nejnovější článek je z roku 2008 a navíc ze studentova popisu není zcela jasné, čím se autoři zabývali. Experimentální část začíná šestistránkovou obrázkovou sekcí použitého laboratorního vybavení. Po této vycpávkové sekci (navíc s technickými chybami) se již student dostal k samotné depozici Ni-P, která je z nějakého důvodu dvoustupňová a sestává z nanášení nizkofosforového a vysokofosforového Ni-P povlaku, o jejichž vlastnostech není v předchozí práci ani zmínka. Celý popis depozice je zašifrován do řady kroků označených písmeny A, A1, A2, K, K1 a K2 o jejichž smyslu se opět v práci nikde nic nepíše. Další sekce s názvem tloušťka povlaku a stanovení depoziční rychlosti neposkytuje informace o měření ani jedné z těchto veličin. Navíc se zde nachází nikde nepopisované pojmy jako je přítomnost jakési mezivrstvy a dobrá adheze povlaku. Výsledky mikrotvrdosti jsou uvedeny chybně a bez chyb měření. Sekce koroze je odbyta podobně jako v teoretické části. Korozní komora test solnou mlhu pouze nesimuluje, ale skutečně jej provádí, navíc se nejedná o ponorový test a koncentrace NaCl je také špatně. Kapitola výsledky a diskuze začíná sekcí s názvem Tloušťka nízkofosforového povlaku Ni-P, kde se opět tloušťku povlaku nedozvíme, jsou zde uvedeny pouze časy expozice, tloušťka povlaků je uvedená až o několik stran dále. Následující obrázky 20 až 23 jsou nedostatečně popsány, v podstatě jsou zbytečné. Pokus o diskusi uvedený na straně 32 je dosti zavádějící, student totiž uvádí, že jím připravený povlak má lepší korozní odolnost, než povlak připravený citovaným autorem. Ovšem v práci (21) byl korozní test ukončen cituji „po objevení první bublinky vodíku“, naproti tomu na obrázku 24, který dokumentuje korozi studentem připraveného povlaku na slitině, zobrazuje pouze zbylý povlak, z pod kterého byla podkladová slitina doslova odkorodována (podobně je na tom obrázek 25). Provedené testy tedy nejsou srovnatelné. Vyhodnocení potenciodynamického měření je opět špatně popsáno, navíc měření neprobíhalo v 3,5% NaCl ale v 0,1 molárním roztoku. V další sekci pojednávající o prvkové analýze slitiny a Ni-P povlaků není naprosto nic přínosného. Větou cituji „Naměřené hodnoty nám potvrdily, že vysokofosforový povlak má více než dvakrát vyšší procentuální zastoupení fosforu než nízkofosforový povlak“ student skutečně objevil Ameriku. V závěrech pak student shrnuje, mimo jiné, i poznatky které nijak neměřil (adheze povlaku, mechanika Mg slitin), a ty, které měřil, nemá solidně podloženy, případně vůbec nespecifikuje, proč je měřil. Především nikde není napsáno proč bylo nutné na slitině vytvářet dva povlaky. Celá práce působí velmi chaoticky a odbytě. Tato práce nepůsobí jako diplomová, ale spíše jako bakalářská a to ještě ve stádiu rozpracování. Literární rešerše je na diplomovou práci zcela nedostačující: 30 zdrojů, z čehož je pouze 5 odborných článků, majoritní část citací jsou odkazy k obrázkům přístrojů! Celá práce je navíc psána katastrofální češtinou s obrovským množstvím typografických a gramatických chyb. Celkově hodnotím předkládanou práci velmi negativně a nedoporučuji k obhajobě. Výběr typografických a gramatických chyb: Str. 7: Tato perspektivista je způsobena… Str. 8 a dále: pořadí cit. Zdrojů nesedí v celé práci: 1, 3, 2, 4, 5, 11 atd. Str. 9: proc. Součet prvků 100,3 % Str. 9: Na (Obrázku 2) je zachycena… Str. 9: chybí citace k tvrzení „v literatuře se často objevuje..“ Str. 10: rov. 2 a 8 jsou špatně Str. 11: věta: Nejčastěji využívaným zdrojem nikelnatého kationtu se k bezproudé depozici využívá síran nikelnatý. Str. 12: věta: Tyto činidla také dokáží ovlivnit chemické vlastnosti nikelnatých iontů ve vodném roztoku, kdy se změní jejich barva, redukční potenciál a rozpustnost. [8] [9] Str. 13: ..na povrchu kovu, tako vrstva… Str. 13: ….které na povrchu hořčíku tvoři ochrannou vrstvu Str. 14: …24 hodin by měl byt předem v laboratoři… Zvýrazněné chyby se v textu často opakují.

eVSKP id 97043