SVOBODA, P. Teplotní závislost měrné vodivosti elektrolytů pro lithno – iontové akumulátory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Pan Petr Svoboda se ve své práci zabývá teplotními závislostmi měrných vodivostí a stanovením aktivačních energií aprotických elektrolytů. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část je napsána přehledně a zahrnuje veškerou teorii potřebnou pro praktickou část. Trochu však postrádám práci s anglickou literaturou typu vědeckých článků. Rozsah a množství dat v praktické části odpovídá požadavkům na bakalářskou práci. Pan Svoboda docházel na pravidelné konzultace vždy připraven s konkrétními dotazy či nápady pro další měření v průběhu celého semestru. Během zpracování bakalářské práce pracoval samostatně a se zájmem o danou problematiku. Při práci v laboratořích projevil značnou trpělivost a píli hlavně při měření teplotních závislostí, které jsou časově náročné. Všechny dílčí úkoly plnil včas a většinou se značným předstihem. Zadání práce bylo kompletně splněno a předložená práce splňuje požadavky na technický text.
Pan Svoboda se v bakalářské práci zabývá přípravou a měřením vlastností aprotických elektrolytů především pro lithno-iontové akumulátory. Jejich základem byl sulfolan v kombinaci s jiným aprotickým rpzpouštědlem. Jako sůl byl použit chloristan lithný nebo chloristan sodný. Byla měřena měrná elektrická vodivost těchto elektrolytů v závislosti na teplotě. Práce má celkem 75 stran i s přílohami, z toho 30 stran je věnováno teoretické části práce. K práci mám několik připomínek: V teoretické části práce je značné množství překlepů a nesrovnalostí. Str.13: - co je myšleno pojmem „plynová membrána“ a kde by se mohla používat? Str. 15 odstavec 1: - co jsou "elektrické ionty"? Str. 16 kap. 3.1. Rozdělení rozpouštědel: „Aprotická a dipolární rozpouštědla (aceon a dimethylformamide)“? Str.29 Kapitola Závislost rychlosti reakce na teplotě – o jakou reakci se jedná při měření elektrické vodivosti? Str.29 Aktivační energie. „Lze si ji představit jako energii, kterou je nutné dodat reagujícím molekulám ke vzbuzení valenčních elektronů.“ Tato formulace je velmi nepřesná. Pojem "aktivační energie" vychází z obecně platného přírodního zákona, kterým je Boltzmannova statistika a podle něhož je rychlost procesů vyjádřena exponenciální funkcí energie. Platí především pro čistě fyzikální procesy, jakým je právě vedení proudu v iontových kapalinách. Konduktivita je fyzikální proces, způsobený přeskokem částic z jedné polohy do druhé. Na str. 28 je uveden vztah (8) pro konduktivitu elektrolytů a následně zjednodušený vztah (9), který je jen empirickou formulí a nemá fyzikální význam. Podle těchto vztahů pan Svoboda vynesl naměřené výsledky do grafických závislostí konduktivity na teplotě a proložil přímkou, jejíž neplatnost je patrná nejlépe na některých grafech popisujících chování systémů se sodnými ionty. V práci jsou také uvedeny lineární závislosti logaritmu konduktivity na 1/T jak vyžaduje na Bolzmannově modelu založený Arrheniiův vztah. Logaritmováním se pak získá přímková závislost, obvykle vyhovující v širokém rozsahu teplot, a z její směrnice je možno určit "zdánlivou" aktivační energie procesu. Student vypočítal tyto aktivační energie procesu a vynesl je do závislostí na koncentraci sulfolanu ve směsi. V dalším výzkumu doporučuji proměřit tyto závislosti i pro další elektrolyty s jiným obsahem sulfolanu, aby bylo zřejmé, jestli tyto závislosti mají opravdu vyznačený průběh. Přes tyto výtky oceňuji velké množství naměřených výsledků, které by bylo dobré dovést do publikačního výstupu. Práci doporučuji přijmout k obhajobě a hodnotím 77 body.
eVSKP id 74346