RAŠKA, M. Snímání signálu senzoru v trávicím traktu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Cílem bakalářské práce Marka Rašky bylo vytvořit počítačový model bezdrátové komunikace mezi senzorickou kapslí v trávicím taktu a přijímací anténou na povrchu břicha. Práce měla být inspirovaná existujícím systémem navrženým pro kmitočet 433 MHz. Systém měl být přepočítán na frekvenci 2,4 GHz. Pokud by funkčnost systému na této frekvenci byla problematická, měl být pracovní kmitočet optimalizován. Student stanovené zadání beze zbytku splnil. Simulací na 433 MHz ověřil funkčnost publikovaného systému. Následně student systém přesunul do ISM pásma 2,4 GHz a prokázal, že na této frekvenci systém nebude fungovat. Jako optimální pracovní kmitočet ve finále zvolil frekvenci 915 MHz. I když studenti neměli přístup do laboratoří, systém byl vyroben a zjednodušeným experimentem byly ověřeny výsledky simulací. Student pracoval na bakalářské práci samostatně, soustavně, se zájmem a iniciativně. O průběhu řešení práce jsem byl průběžně informován díky pravidelným konzultacím. Z jádra bakalářské práce student vytvořil příspěvek pro konferenci STUDENT EEICT 2020. Práci hodnotím jako výbornou.
Cílem bakalářské práce byl návrh antén pro bezdrátový kapslový endoskop. Vlastní text práce je rozdělen do 4 hlavních kapitol. První kapitola se zabývá modelováním kapslové smyčkové vysílací antény a monopólové planární přijímací antény pro pásmo 433 MHz. Rozměry a vlastnosti antén byly nejprve převzaty z literatury a pak doladěny. Druhá kapitola je zaměřena na modelování a návrh antén pro pásmo 2,4 GHz. Jako přijímací anténa byla zvolena a navržena monopólová planární anténa z první kapitoly. Pro návrh kapslové vysílací antény bylo vyzkoušeno několik typů. Nejperspektivnější antény jsou štěrbinové smyčkové antény s přídavnou H a U štěrbinou. Nerozumím, proč jsou antény modelovány v pásmu 0,5 až 6 GHz a diskretizace je zvolena 15 buněk na nevyšším kmitočtu. Dle mého názoru kmitočtové pásmo mělo být užší a pro zajištění přesnosti řešení mělo být využito adaptivní síťování. V závěru kapitoly jsou navržené antény využity pro výpočet přenosových ztrát pro nejlepší a nejhorší případ orientace kapsle. Tato část textu by si zasloužila hlubší popis a komentář. Je zvláštní, že např. na obr. 27 jsou pro oba případy orientace kapsle průběhy téměř totožné. Třetí kapitola je zaměřena na modelování a návrh antén pro pásmo 915 MHz. Jako přijímací anténa byla opět zvolena a navržena monopólová planární anténa. Jako vysílací anténa byla navržena smyčková anténa. V případě modelování antén opět postrádám využití adaptivního síťování pro zajištění spolehlivé řešení. V závěru kapitoly jsou navržené antény využity pro výpočet a experimentální ověření přenosových ztrát. V případě experimentálního ověření postrádám detailní popis měřícího pracoviště, postup měření, popř. údaje o kalibraci pracoviště. Z textu práce bohužel není zřejmě, jak mohou být porovnávány simulované hodnoty činitele přenosu v dB s naměřenými hodnotami spektrálním analyzátorem v dBm. Závěrečná čtvrtá kapitola shrnuje dosažené výsledky. Práce z formálního hlediska vykazuje menší nedostatky (prázdné místa na některých stranách - např. 3, 10, 15, 17,19 -, text není zarovnán, hůře čitelný nebo nečitelný text v obrázcích prezentovaných vyzařovacích diagramů). I přes uvedené výtky považuji zadání práce za splněné.
eVSKP id 126082