VÍTEK, P. Detekce objektů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student pravidelně konzultoval a průběžně pracoval na zadání. Zhruba semestr a půl pracoval na detekci kontur, ze kterých se podle mého názoru dají odchylky kvalitně určit i stanovit jejich velikost. V okamžiku, kdy metodu zvládl a kdy se již mohl soustředit na její zapracování do uživatelské aplikace a její otestování pro různé příklady použití, zvolil novou metodu, u které mi vadí nejasná přesnost určení pozice dané části těla (např. učené body na obr 2.16, 4.10, 4.26). Vývojem nové metody se patrně dostal do časové tísně, o čemž svědčí omezené množství řešených případů použití. Z nejasných důvodů původně rozpracovávanou metodu do práce vůbec nezařadil. Výsledná aplikace je značně zjednodušená – pouze horní část těla (z popisu mi není jasné proč nemohla být sledována celá postava), předpoklad symetrie postavy při zadávání cviku, pouze dva cviky … V práci jsou chyby (např. texty na straně 22, 30 končí uprostřed stránky uprostřed věty) V závěru konstatuje, že podle popisu v kapitole 4.2 se dají připravit další cviky. V této kapitole je popsán průběh vyhodnocení videa z hlediska použitých algoritmů. Návod na dodání dalšího cviku uživatelem by měl být na podstatně jednodušší a srozumitelnější úrovni. Z popisu není např. jasné jak a kam se zadá koncová poloha. Obdobně není jasné, kde se nastavují vlastnosti pro klíčové body. Bloková schémata, která by mohla výrazně zlepšit srozumitelnost práce, jsou zazipovaná na přiloženém DVD, jehož obsah ovšem není detailně popsán. Práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta.
Student Pavel Vítek dostal za úkol vytvořit prostředí pro sledování pohybujících se kontrastních objektů ve snímcích či videích a stanovení či vizualizaci odchylky aktuálního průběhu od jiných průběhů. Jako návod dostal pět úkolů, konkrétně: vytvoření rešerše, stanovení podmínek pro správnou funkčnost aplikace, vytvoření databáze snímků a videí pro testování, navrhnutí algoritmů a vyhodnocení jejich funkčnosti. Zadání považuji za odpovídající obtížnosti bakalářské práce. Základem práce studenta bylo vytvoření rešerše na metody vhodné pro sledování pohybující se osoby ve snímku. Rešerše studenta se zabývá základními operacemi v počítačovém vidění jmenovitě definicí základních výrazů, předzpracováním obrazu, digitalizací obrazu, detekcí hran a detekcí částí lidského těla pomocí Haarových příznaků. Dále jsou stručně přiblíženy dvě složitejší metody jedna založena na histogramu orientovaných gradientů a druhá na hlednání příznaků a následné klasifikaci. Po těchto základech následuje naprosto nelogický skok v podkap. 2.7 k neuronovým sítím. Dozvídáme se však pouze cituji ”Princip této detekce je popsaný v [reference].” Škoda, že autor něvěnoval více pozornosti takzvaným trackerům např. Tracking-learning-detection. Ty jsou schopné pracovat i mimo kontrastní prostředí. Takto zpracovanou rešerši považuji za nedostatečnou, z čehož snad následně vznikají problémy v praktické části práce, kde se autorovi nedaří zprovoznit dvě metody zmíněné v teorii s odůvodněním možné chybné implementace autorů. Druhým úkolem zadání bylo stanovit podmínky správné funčnosti aplikace. Jediné vyjádření autora k úkolu spatřuji v úvodu, opět cituji: “Uvažuje se jednoduchá, rychle sestavitelná scéna bez jakéhokoli speciálního osvětlení. Postačí si stoupnout před bílou zeď za denního světla”. Tento popis považuji za velice strohý až nedostačující. Vytvoření databáze považuji za nejjednodušší z úkolů. Autor v příloze přikládá pořízená videa, avšak podle mě by bylo vhodné tuto databázi rozšířit. Navržení a vyhodnocení funkčnosti vnímám jako stěžejní část autorovy práce. Autor vytvořil funkční aplikaci pro detekování a sledování kontrastních osob v prostředí MATLAB. Aplikace umožňuje vytvoření cviku, provádění cviku i archivaci průběhů. Ovládání je vcelku intuitivní s informacemi zobrazovanými v reálném čase. Ašak i k této části práce mám výhrady. Zvláště k její dokumentaci a provedení. Autor sice nabízí vývojové diagramy v příloze, kterévšak nemá obsažené ani zmiňované v písemné práci. Samotný kód se mi zdá nepřehledný a málo dokumentovaný. Posledním bodem bylo otestovat a zhodnotit kvalitu autorova řešení. V rámci tohoto bodu autor vyhodnotil detekci částí těla s pomocí Haarových příznaků, avšak pouze kvalitativně a to slovním popisem a vyhodnotil jejich časovou náročnost v tabulce, kterou přiložil v příloze práce. Zcela postrádám vyhodnocení ostatních částí aplikace, jakožto i opakovatelnosti jednotlivých měření. Tento bod považuji za zcela nedostatečný. Závěrem bych rád shrnul autorovu práci jako celek. Kladně hodnotím autorovu myšlenku praktického využití jeho práce pro cvičení. Formální stránka práce je naprosto otřesná, neodpovídající závěrečné práci studenta vysoké školy. Mnoho referencí je naprosto nesmyslných: např. “viz 2.12” na straně 22, nebo “Obrázek 4.7” na straně 41. Doporučoval bych autorovi práci podrobil před odevzdáním korektuře. Databázi vytvořenou autorem bych rozšířil a vyhodnocení autorovy aplikace částečně postrádám. Přes veškeré nedostatky je zřejmé, že autor odvedl spoustu práce, kterou se mu však nepodařilo řádně dokumentovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o první větší dílo autora navrhuji, v případě zodpovězení otázek, hodnocení E 50 bodů.
eVSKP id 142505