CHALUPA, D. Možnosti řízení myoelektrické protézy horní končetiny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student se v bakalářské práci zabývá možnostmi řízení protézy horní končetiny pomocí myopotenciálů snímaných na povrchu těla. V praktické části práce se student musel vypořádat hned s několika problémy. Se samotným měřením na systému Biopac, s přenosem změřeného signálu k dalšímu zpracování v programovém prostředí Matlab a vůbec se sestavením celého měřícího protokolu včetně umístění elektrod a sekvence pohybů a gest měřené končetiny. Dále navazovala část analýzy změřeného signálu v Matlabu zahrnující předzpracování, detekci kontrakce pomocí energetického operátoru TKEO a extrakce příznaků jednotlivých kontrakcí. V této části práce bylo studentem zjištěno, že je možné pomocí povrchového EMG signálu rozlišovat i pohyb jednotlivých prstů. Další část práce je věnována především testování této hypotézy a měření na dalších subjektech. Zadání práce bylo splněno v celém rozsahu. Student byl při řešení bakalářské práce nejen iniciativní a samostatný, ale také hojně využíval konzultačních hodin. Z formálního hlediska práce nedosahuje takových kvalit jako z hlediska technického. Vytkl bych zejména chybějící nebo nejasné popisky os v grafech a sem tam vyskytující se překlepy. Celkově však studii považuji za kvalitní a také oceňuji mnoho práce a hodin strávených v laboratoři.
Bakalářská práce se zabývá možnostmi řízení myoelektrické protézy horní končetiny na základě EMG signálů snímaných na povrchu této končetiny. Z práce je vidět, že student přistoupil ke zpracovávanému tématu systematicky, prokázal schopnosti řešit technické problémy a pracovat s odbornou literaturou. Provedl měření EMG na několika probandech a naměřená data vyhodnocoval v programovém prostředí Matlab. Bohužel v práci se nachází mnoho překlepů a formálních chyb, které kazí výsledný dojem z dosažených výsledků. Například u čísel je používána desetinná tečka jinde desetinná čárka, mezi číslem a jednotkou není mezera, nedělitelné předložky se vyskytují na koncích řádků apod. Dále je zmiňován termín „úspěšnost algoritmu“, který není nijak definován apod. Samostatnou kapitolou jsou grafy. Jejich popisy jsou jednou bez diakritiky, jednou s diakritikou, často psány různými fonty, které kontrastují s jinak dobrou sazbou práce. Na obrázku 4.3 chybí úplně popis vertikální osy. Na obrázku 4.4 je vertikální osa nazvána pouze jako „hodnota“, aniž by bylo uvedeno čeho či jednotky. Na obrázku 4.5, opět na vertikální ose, není vysvětlen pojem „Dělení vysokých a nízkých frekvencí v desetině spektra“. Závěrem lze konstatovat, že student splnil zadání. Má však ještě rezervy ve zpracování závěrečné zprávy.
eVSKP id 84350