ŠILEROVÁ, T. Analýza kinetických parametrů kresby [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Práce srozumitelně představuje inovativní způsob hodnocení obkreslovacích testů. Teoretická práce vychází z relevantní literární rešerše a přehledně shrnuje obkreslovací testy používané v psychodiagnostice a hodnotí jejich limity a omezený rozsah hodnotitelných parametrů kresby. V praktické části je popsán elektronický záznam kresby, který tyto nedostatky překonává. Studentka stanovila způsob segmentace nakreslených čar a navrhla nové parametry pro hodnocení dynamiky kresby. Návrhu, vizualizaci a validaci použitelnosti těchto parametrů, které tvoří jádro práce, je v práci věnováno nejvíce prostoru. Diagnostický potenciál navržených parametrů je v práci vyhodnocen na pilotní skupině 25 probandů a dosažené výsledky jsou v závěru práce přehledně shrnuty včetně ukázky kresebného projevu atypického probanda. Práce je velmi dobře strukturovaná a její slohová a jazyková úroveň prozrazuje, že studentka přistupovala k vypracování práce svědomitě. V seznamu literatury by bylo vhodné věnovat více péče formálním požadavkům, konkrétně sjednotit formu zápisu jmen autorů, nezaměňovat název výzkumné skupiny s jménem autora a v bodě [19] by bylo vhodné nahradit odkaz na lokální úložiště odkazem na online repozitář. Studentka přistupovala k vypracování práce po celý rok aktivně a se svými výsledky se zúčastnila studentské soutěže EEICT. Zadání práce je zcela splněno.
Studentka Tereza Šilerová ve své práci realizovala metody pro objektivní automatické hodnocení výstupu obkreslovacího psychologického testu prováděného s využitím tabletu a stylusu. Rešerše je převážně zaměřená na popis obkreslovacích testů používaných v psychologii a je relativně strohá, což je akceptovatelné vzhledem k inovativnímu charakteru zadání. Avšak velké množství relevantních postupů, včetně parametrů popisujících vlastnosti kresby/psaní rukou, již bylo použito a opublikováno dříve odbornou skupinou pod vedením Ing. J. Mekysky, Ph.D. z VUT v Brně. Tyto hodnotné zdroje nejsou v práci bohužel zmíněny, nelze tak specifikovat vlastní přínos studentky v tomto směru. Již z rešerše je jasná motivace studentky využit objektivních metod pro parametrizaci psychologického obkreslovacího testu, kdy vychází z limitací stávajícího vyšetření a výhod, které přináší postup s využitím tabletu a stylusu. Praktická část je založená na analýze reálných dat od 25 jedinců. U popisu datového souboru postrádám informace o formátu a obsahu získaných surových dat a taký detailnější informace o případných technických limitacích použité metody (tj. např. zdrojích artefaktů, chybějících či nesmyslných hodnot apod.). Pasáž popisující výpočet a analýzu parametrů je velmi rozsáhlá. Studentka navrhla velké množství parametrů a způsobů jejich hodnocení, většinou se však jedná o povrchní přístupy, neumožňující jejich jednoduché a efektivní praktické využití. Dle zadání se studentka pokusila o dokumentaci a vizualizaci odvozených parametrů, ne všechny způsoby však lze považovat za zdařilé. Např. místo průměrů a směrodatných odchylek časů tří kreseb (viz tab. 6-1) by bylo informativnější odvodit procentuální změnu (pokles/nárůst) času 2. a 3. kresby vůči první. Časy in-air a on-surface, vyjadřené procentuálně vůči celkovému času, a stejně tak časové údaje jednotlivých tří kreslení, vyjádřené procentuálně vůči celkovému času vyšetření pro daného jedince, by mohly sloužit pro rychlou analýzu vlastností daného jedince. Zobrazení takto odvozených parametrů pomocí koláčových či sloupcových grafů by navíc zjednodušilo srovnání výsledků mezi jedinci. Bylo by zajímavé vyhodnotit stabilitu parametrů s využitím průměru a odchylek pro jednotlivé kresby a srovnat hodnoty vybraných parametrů s referenčními z literatury za účelem ověření jejich validity. Domnívám se, že efektivnější analýze by prospělo využití kombinací původně navržených parametrů. Např. celková doba trvaní pauz při kreslení by mohla být nahrazená průměrnou délkou trvání pauzy či směrodatnou odchylkou (tj. kombinaci doby trvání a počtu pauz pro daného jedince). Počet čar by se dal zkombinovat s dobou kreslení a to v různých modifikacích (např. v podobě dynamické změny počtu čar za jednotku času v průběhu celého kreslení). Některé krátké čáry se jeví spíše jako „artefakty“, související s nezkušeným či nevhodným ovládáním stylusu kvůli pocení při větší teplotě v místnosti apod. Schéma rozdělení čár z obr. 4-4 není výstižné. Posuzování některých parametrů je velmi diskutabilní. Interpretace ‚míry váhaní jedince‘, založená na množství in-air pohybů nad dílčími částmi figury, by měla probíhat v korelaci s komplexitou dané části figury, vyjádřenou např. počtem čár na jednotku plochy (viz obr. 6-7 a předloha z obr. 6-6). Rovněž „naštvanost jedince“, hodnocená z rychlosti a přítlaku stylusu, se může zaměňovat s vyšší mírou jistoty při kreslení jednodušších částí figury, jako je velký čtverec z obr. 6-16, resp. dalšími jevy (stres, pocení dlaně a s tím související snaha o silnější sevření stylusu, velikost ruky, způsob úchopu stylusu, motivace dokončit zadání co nejrychleji v důsledku soutěživosti jedince, apod.). Posouzení poctivosti jedince dle pořadí a rychlosti kreslení čar je dle mého názoru vágní. Pro detailnější vizualizaci, některé parametry byly rozděleny dle zvolených percentilů, jejichž volbu studentka v práci nediskutuje. Všechny grafické výstupy by měly být opatřeny barevnou škálou či vysvětlením tloušťky čar. Zobrazení pořadí kreslení čar mohlo byt – pro větší přehlednost - rozděleno „chronologicky“ do několika grafů zobrazených vedle sebe. Směr kreslení čar by mohl byt standardně naznačen vhodně umístěnými šipkami. Opakování podobných informací by šlo předejit uvedením všech výsledků v jedné kapitole místo dvou. Kapitola o využitelnosti parametrů shrnuje jejich výhody, limitace a možnosti praktického využití. Tato část však neobsahuje srovnání vybraných dosažených výsledků s výstupy z relevantních studií. Formální stránka práce je na dobré úrovni a je zbytečně snížená nejednotným formátováním a místy nekorektním uvedením literárních zdrojů. Jazyková úroveň je perfektní, s minimem chyb a překlepů. Text je plynulý a dobře čitelný. Místy se vyskytují nevhodné formulace, jako např. „počet naštvaných čar“ apod. Práce celkově působní kladným dojmem. Považují ji za dobrý výchozí bod pro navazující studie na UBMI. Vzhledem k výše uvedeným vytkám a komentářům hodnotím práci stupněm C/72 b.
eVSKP id 142085