BERÁNEK, Š. Kompenzace kmitočtových charakteristik reproduktorů pro širší poslechové pole [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Cílem práce bylo porovnat metody interpolace impulsových odezev změřených v různých místech v okolí ideální pozice posluchače za účelem získání jediné impulsové odezvy vhodné pro použití při kompenzaci kmitočtové odezvy reproduktorových soustav. Toto porovnání mělo být provedeno pomocí objektivních parametrů i pomocí subjektivních hodnocení založených na poslechových testech. Vzhledem k pandemické situaci bylo možné získat impulsové odezvy pouze ve dvou různých prostorech, takže výsledky práce není možné dostatečně zobecnit. Student přistupoval k řešení práce aktivně po celou dobu řešení, jeho postup byl ale pomalejší a na subjektivní poslechové testy nezbyl dostatek času. V textu práce je vidět, že student ne zcela porozuměl některým textům, které překládal z angličtiny, terminologie z teorie signálů a soustav je místy nesprávná, místy jsou v textu nesmysly. Teoretická část zabírá asi 17 stran, v úvodu ale rozebírá partie z akustiky, které s prací nemají nic společného, např. akustický výkon. Více prostoru by naopak zasloužila část o možnostech ekvalizace kmitočtové odezvy reproduktoru, měření impulsových odezev prostoru, zlomko-oktávovém vyhlazování odezev a zvoleném parametru pro objektivní porovnání kmitočtových odezev. Původní záměr byl použít pro ekvalizaci paralelní strukturu kmitočtově borcených IIR filtrů, student ale použil konvoluci s impulsovou odezvou, což pro posouzení výsledku stačí, ale kapitola 12 pak ztrácí smysl. Výsledky nejsou prezentovány přesvědčivě, např. kmitočtové charakteristiky pro porovnání jsou zobrazeny v samostatných grafech, jsou v nich na první pohled vidět rozdíly, ale student je hodnotí jako shodné, zobrazení spektrogramu impulsové odezvy je nesmysl, místo něj měl být zobrazen dozvukový reliéf, pokud student chtěl prezentovat 3D graf, ale v něm je obtížné poznat rozdíly mezi dvěma reliéfy. Část popisující subjektivní test a jeho výsledky je nepřehledná, dle mého názoru nepochopitelná pro nezasvěceného čtenáře. Práce studenta s literaturou je na dobré úrovni, některé části jsou opatřeny dostatečným počtem citací recenzovaných zdrojů, některé ale nikoliv.
Po formální stránce je nutné konstatovat, že se v předložené práci poměrně často vyskytují překlepy a chyby zejména v podobě nesmyslného skloňování. Věcně je poněkud obtížné poznat z textu, co vlastně autor realizoval, a to hlavně v části, která popisuje provedené subjektivní testy (viz otázka č. 2). Zadání bylo poměrně rozsáhlé a na všechny jeho části student reagoval, bohužel z textu není možné příliš poznat, jak kvalitní byla samotná práce, protože často chybí smysluplný a technicky korektní popis či intepretace výsledků. Typické je uvedení tabulek či charakteristik a pak konstatování, které však postrádá potřebné detaily (viz např. kapitola 10.4, kde navíc chybí např. posouzení vlivu latence použité karty). Vzhledem k uvedenému navrhuji práci hodnotit jako uspokojivou 65 body.
eVSKP id 133488