SCHLOR, M. Optická charakterizace perovskitů pomocí časově rozlišitelné spektroskopie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Dvořák, Petr

Student Michal Schlor z mého pohledu podcenil nutnost pobýt si dostatek času v laboratoři než se začínajícímu badateli podaří získat pěkná a prezentovatelná experimentální data. Toto podcenění se pak projevilo ve slabší schopnosti interpretovat získané výsledky a vyvozovat z nich fyzikální závěry. Avšak s přispěním dalších mých kolegů se podařilo sepsat zajímavé výsledky do jedné bakalářské práce, která je tak z celkového hlediska poměrně zdařilá a prezentuje velmi aplikačně zajímavé výsledky. Kladně hodnotím rešeršní studii a logické uspořádání práce. Celkově na mě předložená bakalářská práce nepůsobí nadprůměrnou úrovní, a proto ji doporučuji k obhajobě s celkovou známkou C.

Posudek oponenta

Kejík, Lukáš

Bakalářská práce pojednává o aktuálně velmi intenzivně zkoumané skupině materiálů – halogenidových olovnatých perovskitech (LHP). Konkrétně je zaměřena na tři materiály z této kategorie (MAPbI3, MAPbBr3, FAPbBr3) a jejich optické vlastnosti analyzované fotoluminiscenční spektroskopií. Práce je rozdělena do 4 kapitol a výsledky jsou poměrně přehledně shrnuty v závěru. Úvod do zkoumaných materiálů je přehledně zpracovaný, shrnuje současnou účinnost používaných materiálů pro výrobu solárních panelů a porovnává ji s účinností perovskitů. Text je doplněný o vysvětlení principu běžně užívaných analytických technik, se zaměřením na analýzu fotoluminiscence. Kapitolka týkající se fotoluminiscence hezky popisuje jednotlivé způsoby dosažení spekter životnosti PL, ale chyběly mi zde z literatury získané příklady fotoluminiscenčních spekter. Co se týká výsledků, tak nejzajímavější jsou ty, které se týkají časově rozlišitelné spektroskopie, která ještě na ÚFI nebyla příliš používána. Není ale úplně zřejmé, jestli měření probíhalo na jednotlivých vzorcích na více místech, aby se dalo odhadnout, jak jsou naměřená spektra spolehlivá. Dále bych uvítal více informací o parametrech měření u klasické PL spektroskopie (použitý výkon laseru, integrační čas, počet akumulací). Dále není úplně jasné, co konkrétně je práce autora, a zda byla součástí i výroba či ne. Práce je psaná jednoduše a srozumitelně, ale trpí poměrně častými překlepy, chybějícími/přebývajícími slovy, občasnými pravopisnými chybami, nevhodnými českými ekvivalenty anglických sousloví (str.11 „radiační rekombinace“ místo „zářivá rekombinace“, str.18 EDS jako „energeticky disperzní elektronová mikroskopie“…), nešikovné formulace (str.30 „ je možné jej buď dopovat o příměsi“, str.29 „podstatně rychlejší dobu rekombinace“…), pár formálních věcí (indexy u veličin psané kurzívou), chybné jednotky (str.29 „1 nm – 10 nm“ namísto „1 ms – 10 ms“), případně nepravdivé či nedostatečně vysvětlené tvrzení (str.11 „Například modré světlo může být vygenerováno za využití zeleného a červeného záření…“, kde není jasné, jestli se jedná o případ up-konverze nebo jak je to myšleno). V textu poměrně často chyběly odkazy na obrázky, dva obrázky jsou označeny 3.3, některé grafy nemají popsané osy (obr 3.3a), 4.5a), c)), tak se v práci trochu hůře orientovalo. Oceňuju poměrně velký počet literárních zdrojů a jejich aktualitu, pouze číselné odkazy bych dával ve větě před tečku, minimálně při výčtu různých zdrojů v jedné větě; v seznamu literatury by pak mělo mezi autory vystupovat české „a“ namísto „and“… Přes výše zmíněné nedostatky práci doporučuji k obhajobě s navrhovanou známkou C.

eVSKP id 131889