ŠKAPA, A. Inovace laboratorní úlohy - "Tanky" [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Zadáním práce p. Škapy bylo provést inovaci laboratorní úlohy, kterou realizují studenti během cvičení v rámci předmětu Automatizace procesů. Prvním úkolem, který student zpracovával ještě v rámci semestrálního projektu, bylo provést přepracování existující úlohy realizované v prostředí STEP7 do prostředí TIA portál a modifikovat příslušně návod do cvičení. Bohužel je nutné konstatovat, že studentovi se tento úkol nepodařil. Zadáním bakalářské práce bylo proto napsat návod do cvičení k úloze, která byla mezitím vytvořena doktorandy. Samotnou hlavní část práce je tedy nutné považovat pouze za úvod k návodům do cvičení, ve kterém jsou stručně popsány základní podmínky pro realizaci. Dá se také říci, že zde najdeme potřebnou teoretickou část celého díla. Samotný návod – praktická část práce - je pak realizován jako příloha 1. Samotné zadání je možné považovat za velmi jednoduché. Po formální stránce je práce na zcela neodpovídající úrovni. Vše již začíná abstraktem, který je však spíše abstraktem abstraktu. Dále v pořadí v práci chybí seznam tabulek (zde spíše výpisů kódu) a zkratek. Samotný text je od prvního odstavce komponovaný zmatečně, formátování jak textu, tak i dalších objektů působí nahodile, v rámci práce jsou k vidění různé fonty písma. Autor používá neobvyklých odborných výrazů (např. „tělíčka funkcí“). Práci samotnou (bez přílohy) lze rozdělit na teoretickou a praktickou část. V rámci teoretické části se autor pokouší osvětlit vlastnosti jednotlivých programovacích jazyků. Dále se pak zaměřuje na jazyk SCL a předkládá fragmenty zdrojových kódů, na kterých demonstruje syntaxi. Je škoda, že v mnoha případech jsou příklady velmi těžce čitelné. Postrádám zde komplexnější příklad, který se vždy řeší v rámci laboratorních cvičení – tedy časovače a čítače zakomponované v rámci jednoho ze stavů stavového automatu. Kapitola 3 je bez jakékoli další návaznosti v práci zbytečná. Příloha je psaná podobným stylem jako práce samotná. Vyskytují se v ní vážné chyby (např. obrázky převzaté z původních materiálů, které však již nejsou aktuální). Samotný text je strohý a ani při nejlepší vůli nelze jeho následováním provést úspěšnou realizaci laboratorní úlohy. Nesplňuje tedy předpoklady na něj kladené. Autorovi práce nelze upřít určitou snahu, kterou při realizaci práce projevoval. Bohužel je také nutné konstatovat to, že svou činnost rozvrhnul velmi nerovnoměrně, a přestože býval vyzýván ke konzultacím a součinnosti, tyto výzvy často ignoroval (pracoval vždy nárazově až ve chvíli, kdy mu, jak se říká, teklo do bot). Zcela stejně pracoval autor již v rámci semestrálního projektu, a ačkoli byl vyzýván k revizi svého přístupu při jeho obhajobě, jeho styl práce zůstal stejný. Právě s přihlédnutím k uvedeným nedostatkům, zejména pak k tomu, že autorův výstup v žádném případě nelze použít k zamýšlenému účelu a k autorově nízké sebekázni během realizace navrhuji hodnocení F.
Zadání práce vyžadovalo realizovat kompletní inovaci laboratorní úlohy „Tanky“, zdokumentovat navržený zdrojový kód a provést úpravy stávající dokumentace k laboratorní úloze. Posledním požadavkem bylo vytvořit zkrácenou verzi dokumentace obsahující výpisy kódů. V úvodu práce bych očekával rozbor stávajícího stavu laboratorní úlohy a především popis zamýšlené inovace, čímž by bylo zdokumentováno splnění prvního bodu zadání. Namísto toho je práce zahájena popisem programovacích jazyků pro PLC, aniž by byl tento popis zasazen do jakéhokoliv kontextu. Podrobněji je, bez uvedení důvodu, popisován jazyk SCL, nicméně tento popis patří k lepším částem práce. Zřejmě proto že ideově i obsahově ze značné části vychází z učebního „Structured Text Programming“, který autor v práci cituje. Namísto zřejmě uměle vymyšlených příkladů by bylo vhodné, kdyby použití jednotlivých konstrukcí jazyka autor zkoušel uvést na příkladech relevantních pro úlohu tanky, ale lze akceptovat, že to nemuselo být možné. V kapitole 2.4.7 je sice ukázka použití klíčového slova „RETURN“ demonstrována na napouštění nádrže, ovšem zřejmě jen díky tomu, že celý příklad je převzatý právě z výše zmíněného učebního textu. Tento přístup dává tušit, že autor práci řešil hledáním toho co odkud převzít, namísto toho, aby se od počátku snažil vytvořit přínosné a smysluplné dílo. Bohužel navíc některé věty jsou formulovány málo srozumitelně a stylistické úpravě se rovněž dá leccos vytknout. Lze ocenit, že autor v kapitole 2.4.10 seznamuje čtenáře s možností realizace stavového automatu v jazyce SCL ale nerozumím tomu, proč tedy ani v modelovém příkladu autor nezkusil úlohu “Tanky“, nebo její část, popsat pomocí stavového automatu. Relevance kapitoly Modbus z hlediska řešení úlohy tanky zůstává rovněž nejasná. V práci pak následuje přiměřeně stručný popis použitelného automatu a celkem nečekaně následuje kapitola Závěr, ve kterém se dočteme, že těžiště práce bylo přesunuto do příloh, přičemž stěžejní má být příloha 1. Další text se tedy týká přílohy 1 (Nova_dokumetace.PDF). Popis procesu a technologické schéma funkce tanky by byly v pořádku, pokud by na obrázku nebo poblíž obrázku byl popis vstup/výstupních proměnných, kterými se technologie ovládá, s popisem nebo grafickou dokumentací nějaké základní ovládací logiky. Následuje vysvětlující text „BATCH“ pravděpodobně vycházející z větší části z učebního textu citovaného jako [11] a vlastním přínosem je pak zřejmě především kapitolka 1.4.1. (cca 11 řádků). V kapitole 2 se začínají zjevovat úseky kódu, aniž by byl čtenář seznámen s významem proměnných a tedy opět není jasné, zda má čtenář hledat nějakou relevanci s úlohou tanky, nebo ne. Obrázek 7 je poměrně nečekaný a jelikož na něj nikde není v textu odkaz a obrázek je v textu mimo kontext, zřejmě se jedná o vycpávku textu. V dalším textu se objevuje větší množství tabulek s názvy proměnných, přičemž význam proměnných si má zřejmě člověk domyslet z jejich názvu. Předpokládám, že názvy proměnných jsou převzaté z již existující úlohy. Pokud by tomu tak nebylo, je nutné ocenit kvalitní pojmenování proměnných. Přínosem tabulky je tak jen informace o namapování proměnných na konkrétní vstupy a výstupy. Jakou informaci se autor pokouší sdělit v jednovětých kapitolách 2.1.3 a 2.1.4 se opět lze pouze domýšlet. Obdobně lze komentovat i ostatní části návodu, neboť celková srozumitelnost návodu je mimořádně nízká a pro zamýšlený účel (použití ve výuce) je návod zcela nevhodný, což lze demonstrovat na kapitole 2.1.7.1 Část HeatingPID, kde se autor ani nepokusil objasnit význam některých konstant, které uživatel může, nebo možná musí nastavit. V další části je pak popsána tvorba HMI rozhraní, ovšem ta trpí podobnými neduhy a čtenář naráží na větší množství tabulek obsahujících názvy proměnných a jim příslušné tagy, aniž by byly tyto tabulky nějak odkazovány v textu, takže čtenář musí domýšlet co k čemu patří. Návod do laboratorních cvičení působí velice zmatečně, některé nadpisy kapitol jsou špatně pojmenovány a celý návod je spíše prvotním podkladem pro přípravu použitelného návodu do cvičení. Chybí popis jednotlivých akčních členů (motor, ventil) – proč májí akční členy právě takové vstupy/výstupy apod. V práci se několikrát zmiňuje předpřipravená struktura, v návodu pro laboratorní úlohu ani ve výpisu však není. Popis této struktury na začátku návodu by značně zpřehlednil pochopení celého návodu. Návod není příliš přínosný a v žádném případě není použitelný. Ve výsledku musím tedy konstatovat, že první bod zadání autor zřejmě splnil a s úlohou se seznámil, ale výsledkem není nic, co by se dalo považovat za dokumentaci technologie, která má být řízena. Druhý bod, zadokumentovat navržený zdrojový, autor splnil způsobem, že čtenář dokumentace se stává tak trochu detektivem a vytvořená dokumentace je obtížně použitelná. Což se promítá i do nevalné kvality a použitelnosti úpravy dokumentace k předmětu, což byl třetí bod zadání. Splněn byl tak především poslední bod zadání, vytvoření sestavy obsahující pouze výpis kódů. Zadání nebylo obtížné, autor nepochybně řešení věnoval jistý čas, ale kvalita a použitelnost odevzdaného výsledku je nízká. Práci hodnotím jako nevyhovující a doporučuji práci nechat dopracovat, neboť věřím, že realizační část je hotova a nevyhovující je pouze dokumentace.
eVSKP id 111057