NOUSEK, P. Porovnávací studie nízkonapěťových operačních zesilovačů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Khateb, Fabian

Úkolem této práce je provést rešerši různých typů zapojení nízkonapěťových a nízkopříkonových operačních zesilovačů a jejich odpovídajících vlastností a zvolených parametrů. Dále také navrhovat vybrané typy operačních zesilovačů se srovnatelnými parametry a tato zapojení ověřit v programu OrCAD PSpice. Práce obsahuje několik chyb, např.: - rovnice (1.1) na straně 11, kde místo VdsatM3 je uvedeno VdsatM5. - špatně popsaný obrázek 1.3 na straně 13, cituji „nízkonapěťového proudového zrcadla, tvořeného tranzistory M8 až M11 a tranzistory M4 a M5, které tvoří zdroj proudu“. - chybí uvedení použité reference přímo v textu práce. Na závěr mohu konstatovat, že student splnil zadání práce, a navrhuji hodnocení velmi dobře „B“. Otázka: Na straně 13 student uvádí, že: „V případě diferenciálních stupňů s PMOS i NMOS tranzistory je třeba použít nákladnější twin-well technologii.“ Proč je potřeba použít twin-well technologii, když se jedná o tranzistory řízené Gatem nikoliv Bulkem?

Posudek oponenta

Prokop, Roman

Diplomová práce se dle názvu zabývá srovnáním různých typů nízkonapěťových operačních zesilovačů. Hlavním uváděným cílem bylo dosažení velkého vstupního a výstupního rozsahu zesilovačů. Zvolená zapojení vycházejí z jedné základní topologie a další zapojení jsou získáváva obměnou diferenčního páru (z hlediska zvětšení vstupního rozsahu bylo použito dvou metod - komplementární diferenční stupeň a použití bulk-driven vstupních tranzistorů). Výstupní obvody jsou totožné pro všechna zapojení a ne zcela optimální z hlediska výstupního rozsahu - folded kaskoda. Získané (a navržené) obvody student porovnává podle několika předem určených parametrů, podle mého názoru však chybí srovnání právě podle napěťového rozsahu (případně minimálního napájecího napětí). Srovnání podle ostatních parametrů je sice také přínosné, ale doporučoval bych srovnávat parametry obvodů za stejných podmínek, jako např. shodné napájecí napětí, zatěžovací kapacitu či klidový proud. Naopak není příliš vypovídající srovnání podle hodnoty systematického ofsetu (pokud není obzvláště velký), neboť výsledný vstupní ofset zesilovače je nakonec určen řádově vyšším ofsetem náhodným. Rozsah práce (kompletně asi 48 stran včetně všech všech formalit, licenčního ujednání a seznamu literatury, ale hlavně poměrně velkého množství výstupů simulací, které bych typicky zařadil jako přílohu) je spíše na dolní akceptovatelné hranici. Diplomant sice provedl praktický návrh několika zapojení, ty se však od sebe pouze minimálně liší. Škoda, že nebylo více využito možností programu Cadence, ke kterému se diplomant uchýlil oproti doporučovanému PSpice, a nebyly provedeny některé další analýzy jako např. Corner analýza (charakterizace) a Matching analýza, které by jistě daly lepší představu o skutečných možnostech uvedených zesilovačů. Formálně je diplomová práce na přijatelné úrovni, i když se student nevyvaroval zcela některých překlepů a jazykových "nepřesností". Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 29860