KUČERA, T. Analýza způsobů měření diferenčních kmitočtových filtrů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student konzultoval poměrně pravidelně, avšak jeho postup při řešení daného zadání byl velmi pozvolný a nerovnoměrný. Text práce jsem jako vedoucí neměl možnost před odevzdáním připomínkovat. Student splnil zadání pouze částečně, jelikož jak v simulační i měřící části své práce prezentuje jen nižší než zadáním stanovené počty simulací a měření. Z textu je místy patrné, že student dané problematice porozuměl pouze částečně a nevyvozuje správné dílčí závěry. Práce obsahuje celou řadu nepřesností, nejasností, řada podstatných věcí pak není uvedena. Z formálního hlediska působí práce značně neuhlazeně a nedotaženě. Z odborného hlediska se studentovi podařilo dosáhnout pouze nepříliš vysoké úrovně. Vzhledem k tomu, že praktická část práce byla poměrně úspěšná, byť realizovaná v menším než původně očekávaném rozsahu a v mírně odlišné formě, přikláním se k hodnocení E/50 bodů.
Zadání práce bylo splněno jen z malé části. Práce obsahuje mnoho chyb, nepřesností a řada principů a funkcí obvodů či prvků není dostatečně vysvětlena. Často obvody uvedené ve schématech vůbec neplní funkci, která je studentem popisována. Např. kapitola 3.1 má pojednávat o převodnících napětí na diferenční proud, ale ze čtyř zde uvedených schémat dvě realizují převod napětí na diferenční napětí (obr. 3.1.1 a 3.1.2) a jedno převádí napětí na nediferenční proud (obr. 3.1.4). Navíc v obr. 3.1.2 je chyba - propojka zkratující diferenční výstupy; v obr. 3.1.3 jsou v horním konvejoru prohozeny svorky X a Y, totéž v obr. 3.1.4. Dále např. obvod na obr. 5.6.1 nepřevádí napětí na diferenční proud, ale jen na diferenční napětí. Použitý pasivní filtr (např. obr. 5.6.2.1) nepracuje v proudovém módu. Takovýchto chyb, které zcela degradují funkci obvodů, je v práci celá řada. Student vždy simuloval či měřil převodníky v kaskádě (jako pár) a nezajímal se o to, zda první převodník má skutečně „pravý“ proudový výstup, tedy s ideálně nekonečnou vnitřní impedancí, a druhý převodník „pravý“ proudový vstup, tedy ideálně s nulovou impedancí a s nulovým napětím na vstupu. V části o převodu struktur v napěťovém módu do proudového student rozděluje struktury na tzv. příčné a podélné bez definice, jak se tyto navzájem liší. Dále v této části neuvádí, jak se transformují aktivní prvky. Divné je také, že převod filtrů druhého řádu na diferenční v kap. 2.5 vede na filtry třetího řádu. V práci se vyskytují nejednotné značky součástek ve schématech.
eVSKP id 101880