NEVRZAL, F. Možnosti zvyšování účinnosti stávajícího vysokootáčkového stroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Práce je věnována možnostem zvyšování účinnosti vysokootáčkového stroje. Student měl v rámci bakalářské práce změřit zadaný asynchronní motor a na základě výsledků navrhnout takové úpravy, které povedou ke zvýšení účinnosti. Pro vyhodnocení výsledků bylo využito programu RMxprt, který je součástí balíčku ANSYS a slouží k předběžnému analytickému výpočtu jednotlivých strojů. Aktivita studenta v průběhu semestru byla minimální, práci dlouho odkládal, a proto velká část práce vznikala na poslední chvíli. Tato skutečnost se promítla na kvalitě autorovy práce, kdy jednotlivé kroky nejsou dostatečně popsány. I přes uvedené výhrady autor splnil body zadání a práci doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce má rozsah 42 stran a je rozdělena do osmi kapitol včetně úvodu a závěru. Neformálně lze práci rozdělit do tří částí. První část je teoretická a stručně se zabývá popisem asynchronního stroje a ztrát v něm vznikajících. V druhé části je provedena analýza stávajícího vysokootáčkového asynchronního motoru především prostřednictvím laboratorních měření a simulací pomocí nástroje RMxprt. Třetí část je věnována možnostem zvýšení účinnosti daného motoru, k tomu jsou využity simulace pomocí nástroje RMxprt. Po formální stránce není práce provedena příliš pečlivě. Řada obrázků má špatnou kvalitu. Osy některých grafů mají zbytečně velký rozsah, takže průběhy jsou soustředěny jen do menší části plochy grafu, viz str. 31. V práci se nevyskytuje vysoký počet překlepů a chyb. To je však zřejmě způsobeno tím, že práce je psána dosti stručně a nevyskytuje se v ní mnoho textu. Ve vztah (2.1) na str. 13 jsou jednou použity otáčky za sekundu a podruhé otáčky za minutu. Při porovnávání jednotlivých ztrát získaných z měření a ze simulací nejsou uvažovány dodatečné ztráty, viz str. 27. Při analýze možností zvýšení účinnosti autor pracuje pouze s těmi, které nevyžadují změnu tvaru plechů. Neuvažuje však použití vodiče s větším průměrem, i když připouští možnost zvýšení plnění statorových drážek. Původní a maximální přípustná velikost plnění není uvedena. Také se nepokusil jednotlivé metody kombinovat, např. neuvažuje možnost prodloužení svazku a zároveň použití plechů s nižšími ztrátami. I přes výše uvedené práce splnila zadání a lze ji doporučit k obhajobě.
eVSKP id 100356