JANÍK, J. Testování polymerních piezorezistivních materiálů pro použití v tlakových senzorech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Cílem bakalářské práce studenta Janíka bylo Testování polymerních piezorezistivních materiálů pro použití v tlakových senzorech. Student odevzdal práci v rozsahu 53 stran, z toho 18 stran teoretického úvodu a 21 stran části experimentální. Čerpal zejména ze zahraničních zdrojů. V úvodu se student věnuje piezorezistivnímu jevu u různých materiálů, prezentuje rešerši komerčně dostupných materiálů s piezoelektrickými vlastnostmi, diskutuje jejich ceny, dostupnost a elektrické vlastnosti. Hlavní součástí praktické části studentovy práce bylo měření závislosti odporu různých předložených a připravených typů senzorů a materiálů na aplikovaném tlaku. Nejdříve měřil charakteristiky materiálů dodaných školitelem, následně připravoval vlastní kompozitní elastomerní pasty, které nanášel a zjišťoval jejich odporové vlastnosti. Během semestru pracoval student Janík aktivně, svěřené úkoly prováděl svědomitě. K odevzdané práci mám následující námitky: kvalitu práce snižují zejména jazykové a stylistické nedostatky, není dodržen formát šablony pro bakalářskou práci, např. popisky mají být pod obrázky a ne nad nimi. Většinu měřených závislostí student uvádí pro dodané vzorky. U vzorků, které student připravil, bych ocenil rozvézt postup přípravy. Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhuji hodnocení B 80b.
Student Pavel Janík vypracoval bakalářskou práci zabývající se piezorezistivními materiály, a to jak na úrovni testování komerčně zakoupených produktů, tak vlastní výrobou a testováním uhlíkem dopovaných silikonů. Teoretický úvod obsahuje představení piezorezistivního jevu a zejména rešerši aktuálně nabízených tlakově-citlivých odporových materiálů, které lze využít pro tlakové senzory pracující při detekci širokého rozmezí tlaků. Tato oblast je zajímavá zejména v ohledu na rozvíjející se oblast různé nositelné elektroniky a tzv. chytrého textilu, kde mohou být tlakové senzory využívány jako maticová pole sledující rozložení zátěže při sportu atd. Pravděpodobně i z toho důvodu se student zaměřil také na rešerši vodivých nití, které mohou být následně využívány pro kontaktování snímačů ve výše uvedených aplikacích. Teoretická část je sepsána pečlivě a drží se striktně zadaného tématu. Bohužel se zde autor dopouští množství jazykových překlepů (piezoreristivní, významné posun, čtvercové filmu atd.) a používá nesrozumitelné věty (str. 11 – poslední odstavec, 2. věta). Při převzetí obrázků z cizí literatury autor nepřeložil jejich popisy a současně nedodržoval pravidlo oddělování hodnot a jednotek mezerou. Dalším nedostatkem jsou popisy grafů, které jsou umístěny nezvykle nad zobrazené grafy a formát tabulek je v celé práci nejednotný. V praktické části došlo ke konstrukci a testování několika typů snímačů tlaku a jejich integraci do polyuretanové pěny a do textilní podložky. Popis přípravy těchto snímačů je vždy jen velmi stručně okomentován několika větami a chybí zde např. překreslení vnitřní skladby snímače tak, aby bylo zřejmé, z jakých vrstev a jakým způsobem je daný snímač konstruován. I přes tyto nedostatky jsou snímače funkční a tyto první experimenty napovídají, že by je bylo možné (po nezbytných úpravách vedoucích k zajištění reprodukovatelnosti) využít v různých aplikacích. Po formální stránce obsahuje i praktická část práce množství chyb. Formáty grafů a obrázků z mého pohledu zcela neodpovídají požadavkům závěrečné práce. Je zde přítomno větší množství překlepů a kapitola zaměřená na sledování stárnutí nerezové nitě je vzhledem k provedení dvou cyklů praní nevypovídající. Závěrem konstatuji, že práce sice splňuje vytyčené zadání, nicméně popisu konstrukce snímačů, popisu přípravy vzorků, jejich měření, stejně tak interpretaci získaných výsledků nevěnoval student patřičnou pozornost. Provedené experimenty by tak na základě této práce bylo možné jen stěží opakovat. To v kombinaci s nížší formální stránkou práce a množství překlepů vede k tomu, že práci sice doporučuji k obhajobě, ale hodnotím známkou C a přiděluji 70 bodů.
eVSKP id 127072