NEDVĚDOVÁ, M. Mikrostimulátor [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Slečna Bc. Marie Tobolová měla za úkol ve své diplomní práci Prostudovat účinky elektrických stimulačních impulzů na živou tkáň, zaměřit se na problematiku jejich tvaru hledisko kumulativního účinku podprahových impulzů a prostudovat mikrostimulaci s použitím vysokonapěťových impulzů. Na základě získaných poznatků měla navrhnout a realizovat bateriově napájený přístroj splňující bezpečnostní předpisy pro zdravotnické přístroje a otestovat jej v praxi. Tento úkol nebyl rozhodně jednoduchý. Slečna Tobolová se musela především vypořádat se skutečností, že studovala obor, který se elektronikou nezabývá. Proto musela vyvinout mimořádné úsilí proto, aby si potřebné věci dostudovala. Mikrostimulátor realizovala, splňuje všechny podmínky zadání a jeho bezpečnost a soulad s příslušnými předpisy byla ověřena akreditovanou zkušebnou, Institutem pro testování a certifikaci, a.s. Uherské Hradiště, takže může být označen značkou CE. Testování účinků mikrostimulátoru bylo prováděn pomocí termodynamické sondy na koních. Byly sledovány i účinky mikrostimulace na léčbu otoků končetin koní. Ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně byl pro tento experiment získán jak souhlas etické komise, tak i příslušného ministerstva. Jen zajištění dostatečného souboru koní byl opravdu velký problém. Výsledky z těchto experimentů jsou součástí předložené diplomní práce. Jsou zpracovány opravdu přehledně a se znalostí věci. Navíc se ukazuje, že výsledky jsou i slibné. Slečna Tobolová vyvinula opravdu mimořádné úsilí pro splnění zadaného úkolu. Předložená diplomní práce je zpracována přehledně, má dobrou grafickou úpravu a logickou strukturu. Z hlediska obsahu se jedná o skutečně velmi rozsáhlou práci. Mohu konstatovat, že zadání diplomní práce bylo splněno v plné šíři. Předloženou diplomní práci doporučuji k obhajobě a navrhuji bodové hodnocení 100 bodů.
Úkolem diplomantky bylo prostudovat účinky podprahových elektrických stimulačních impulsů. Zaměřit se měla na jejich kumulativní účinek a mikrostimulaci vysokonapěťovými impulsy. Na základě teoretického rozboru bylo jejím úkolem navrhnout a realizovat bateriově napájený mikrostimulátor využívající kumulativní účinky stimulačních impulsů vysílaných po skupinách (v trsech). Ověření navrženého přístroje mělo být provedeno sledováním změn průtoku krve stimulovanou končetinou koně aplikací termodynamické sondy. Předložená práce splňuje požadavky zadání v celém rozsahu. Text je členěn do 15 kapitol z nichž prvních 7 je věnováno teoretickým rozborům. V dalších 3 kapitolách je doložen vlastní návrh mikrostimulátoru, realizace i prováděné zkoušky v akreditovaných laboratořích. Ověření principu funkce a sledování fyziologických účinků mikrostimulace na cévním řečišti končetin bylo prováděno u 20 koní z nichž 9 mělo nejrůznější typy otoků. Účinky mikrostimulace na cévní řečiště končetin koní byly sledovány a vyhodnocovány ze změn teploty kůže aplikací termodynamických snímačů speciálně vyvinutých pro tento účel firmou HIT, sro. Signály během experimentu byly vždy snímány z obou končetin koně - stimulované a bez stimulace jako referenční. K verifikaci dosažených výsledků využila diplomantka řadu statistických testů což je doloženo v závěrečných kapitolách práce. Po obsahové stránce je nutné vysoce kladně hodnotit nejen invenci diplomantky, ale i rozsah prací spojených s realizací funkčního vzorku i vlastních experimentů s koňmi, včetně náročné dokumentace. Předloženou prací prokázala diplomantka plně schopnost inženýrské práce jak při vývoji přístroje, tak při následných schvalovacích řízeních před vlastní aplikací v klinickém terénu. V práci však postrádám popis konstrukčního řešení stimulačních elektrod - zmínka o "malé soustředné 6 x 2,5 cm" není dostačující. Při zpracování měřených dat není uvedeno o jaká oteplení při aplikaci mikrostimulátoru se jedná. Zmínka o hypertermii nebude na místě. Není také uvedena doba nástupu fyziologické reakce při nebo po aplikaci stimulace. K zavedení metody do rutinní praxe však bude nutné její ověření na mnohem větším, statisticky významném, počtu případů. Po formální stránce je možné práci vytknout celkový rozsah - 102 stran textu a 48 stran příloh, které navíc nejsou s číslováním stran. Celkový počet 92 literárních odkazů svědčí o vážném zájmu o řešenou problematiku. Seznam by však měl být řazen podle abecedy. V teoretické části je text tématicky roztříštěn. Celkový příznivý dojem je rušen nekvalitními obrázky (obr.č. 12, 13, 14, 28) a nevhodnými anglickými popisy (obr.č. 1, 3, 18, 22). Nevhodné jsou i exponenty vysvětlivek a zkratky v nadpisech kapitol. Práce obsahuje minimum překlepů. Formální připomínky : str. 22 - zřejmě zaměněn význam tonických a fázických vláken, str. 39 - 41 - chybné odkazy na literaturu [61], str. 45 - záměna označení diody D1 a D2, str. 80 - chybně označená příloha M místo L. Předloženou diplomovou práci hodnotím jako vynikající po všech stránkách a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 51864