LOKAJ, J. Hodnocení vztahu mezi kardiovaskulárními signály pomocí nelineárních metod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Diplomová práce byla po celou dobu řešení konzultována pouze s konzultantkou Mgr. Janou Svačinovou. Její hodnocení je následující: Bc. Jiří Lokaj se ve své práci věnoval metodám hodnocení nelineárního vztahu mezi kardiovaskulárními signály. V úvodu textu se věnoval základnímu popisu regulace kardiovaskulárního systému. Snaha o komplexní a zároveň stručné vysvětlení těchto mechanismů vedla v některých odstavcích o poněkud zmatený popis, ale jinak je vidět, že student tyto mechanismy chápal. V práci bylo zároveň popsáno několik mechanismů analýzy vztahu mezi více kardiovaskulárními signály. Jejich popis byl srozumitelný, ale často mi tam chyběl příklad uplatnění ve fyziologii nebo klinice. Z textu je vidět, že student uměl pracovat s dostupnou literaturou, dovedl si informace vyhledávat a byla vidět nejen snaha pochopit problematiku, ale také srozumitelně ji sdělit čtenáři. Z matematických metod se poté zaměřil na popis podmíněné entropie. Této metodě se věnoval pečlivě a až na drobné chyby ji popsal dobře. Ovšem popis aplikace této metody na kardiovaskulární data byl zmatený a chyběla jasná souvislost s fyziologií regulace krevního tlaku. Praktická část práce zahrnovala aplikaci metody v podobě matlabovské funkce. Přiložený algoritmus je sice funkční, ale obsahuje mnoho formálních nedostatků, například nedostatečný popis. Tímto algoritmem byly zpracovány soubory časových řad srdečních intervalů, systolického a diastolického tlaku pacientů s diabetem II typu a zdravých dětí. Výsledky pak byly uvedené v tabulce. Opět ale chyběla jakákoliv interpretace výsledků ve vztahu k fyziologii nebo patofyziologii regulace krevního tlaku a srdeční frekvence u těchto skupin lidí. Přestože student věnoval práci mnoho času, energie a snahy o plné pochopení problematiky, je vidět, byly některé části „šité horkou jehlou“ a na poslední chvíli. Konzultace proběhla pouze jedna.
Student se ve své práci věnoval využití podmíněné entropie pro analýzu nelineárních vztahů mezi různými kardiovaskulárními signály. Teoretická část práce je tvořená celkem kvalitní rešerší z oblasti mechanizmů regulace krevního tlaku a metod používaných pro analýzu kardiovaskulárních signálů. Základní principy jednotlivých metod jsou popsány srozumitelně. Nicméně pro hlubší pochopení problematiky, která je nezbytná pro správnou interpretaci výsledků v praktické části, je zapotřebí tuto část obohatit o detailnější popis odvozovaných nelineárních parametrů, včetně hodnot, kterých mohou tyto parametry nabývat a konkrétních ukázek jejích využití v konkrétních klinických resp. experimentálních aplikacích. Student sice uvádí grafické ukázky aplikace metod ze zahraniční literatury, avšak u těchto obrázků většinou chybí srozumitelný popis. Některé obrázky nevystihují problematiku popsanou v textu. Například, Obr. 1 nereprezentuje princip metody DFA, jak je uvedeno v textu, nýbrž princip odhadu trendu v jednotlivých segmentech signálu. Po formální stránce je práce na podprůměrné úrovni s nejednotným formátováním textu, obrázky a tabulky přesahujícími šíři textu, neúplnou dedikací literárního zdroje [14] a chybějícím číslováním rovnic. Praktická část popisuje implementaci vybrané metody analýzy, založené na podmíněné entropii, a její testování na reálných záznamech z pacientů. Této části je věnováno pouhých asi osm stran, z nichž pět obsahují jenom číselné výstupy použité metody v podobě tabulek a grafů. Tyto výstupy jsou buď popsány velmi stroze anebo nejsou popsány vůbec. Práce tak budí dojem, že praktická část byla studentem realizována na poslední chvíli před odevzdáním. O tom svědčí mimo jiné závěrečný odstavec finální kapitoly, z něhož vyplývá, že výsledky uvedené v tabulkách nejsou korektní a ty správné - dosažené „za použití upraveného kódu“ – jsou obsažené jenom v posledních dvou grafech. Tyto grafy znázorňují nelineární parametry vypočítané pro dvojicí systolický-diastolický tlak. Korektní výsledky pro vztahy mezi tlaky a délkou RR intervalů tak očividně chybí. Kromě zmíněného zásadního nedostatku práce postrádá jakoukoli diskuzi dosažených výsledků v kontextu fyziologie či patofyziologie kardiovaskulárního systému. Poslední dva body zadání tak nemohou být považovány za splněné. Tomu odpovídá i rozsah práce, který činí pouhých 41 stran, i přes použitou velikost písma větší než je doporučená. Rozsah tak neodpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci. Vzhledem k výše uvedenému práci doporučují k přepracování. Vzhledem k slibným výsledkům z poslední stránky práce, věřím, že se studentovi při nasazení většího úsilí podaří práci doplnit a upravit v čase, potřebném pro její obhajobu v nejbližším možném termínu. Hodnoceni: F (45 b).
eVSKP id 110565