HOŘAVA, D. Výroba oka pístnice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Lidmila, Zdeněk

Cílem BP Davida Hořavy bylo prověřit výrobní možnosti a navrhnout postup výroby oka pístnice. Cíle práce, uvedené v zadání, jsou splněny. Výsledkem bakalářské práce je návrh technologického postupu kování řešené součásti, výkres zápustkového výkovku a výkresová dokumentace nástroje pro zápustkové kování zadané součásti na bucharu. Ke zpracování své bakalářské práce přistoupil student zodpovědně, pracoval samostatně, konzultace s vedoucím práce využíval pouze při řešení konkrétních, dílčích úkolů. Předložená bakalářská práce je přehledná, logicky sestavená, s dobrou úrovní přiložené výkresové dokumentace.

Posudek oponenta

Jopek, Miroslav

Bakalářská práce je rozdělená do čtyřech tematických částí. V první části autor popisuje současný stav z pohledu funkce zadané součásti. V podkapitole rozebírá možné výrobní technologie, z kterých následně je volena technologie výroby zápustkovým kováním s tím, že předkovek bude zhotoven technologií příčného klínového válcování. V kapitole 2 autor podrobně rozebírá problematiku zápustkového kování. Jsou zde detailně popsány způsoby ohřevu, konstrukce výkovku, kovacích strojů, postupu kování na bucharech, příčného klínového válcování, výpočtu velikosti bucharu až po ostřihování zápustkových výkovků. Členění vlastní kapitoly a jejich podkapitol však postrádá logické návaznosti vlastního procesu kování. Doporučuji řadit kapitoly, podkapitoly v technologickém sledu technologie kování tj. ohřev, předkování (příčné klínové válcování), vlastní proces zápustkového kování s rozborem konstrukce nástroje, přesnosti výkovku až po volbu kovacího stroje a následně technologie ostřižení. U popisu a konečné volby kovacího stroje jsou některé výroky sporné viz „Mechanické kovací lisy Nevýhodou pak je možný problém, kdy jsou okuje zakovány do povrchu výkovku, což snižuje jeho kvalitu.“ Jak je v praxi všeobecné známo jsou okuje ve velké části odstraněny v předkovací operaci, právě z důvodu, aby nedocházelo ve vlastní kovací a dokovací operaci k zakování do povrchu a to nehledě na použití mechanického kovacího lisu nebo bucharu. Zdůvodnění volby stroje pro výrobu zadané součásti je nedostatečná viz „ Buchary se oproti lisům považují za jednodušší, investičně a provozně levnější stroje vhodné např. pro zápustky s mělkou dutinou, kde není potřeba vyhazovačů. Proto bude pro zadanou součást volen právě buchar.“ Přičemž ve vlastním technicko-ekonomickém hodnocení – kapitola 4 autor uvádí „Dále by bylo potřeba zohlednit např. cenu výrobních strojů, …. To však v této bakalářské práci dále řešeno nebude.“ V podkapitole 2.5. je nepřesně popsána technologie PKV – zejména schéma PKV na obr. 23. Obr. 23 je chybně převzat- v obrázku schází vodící elementy. Třetí kapitola popisuje návrh výroby oka pístnice. V návrhu výroby se autor zabývá konstrukcí výkovku, výpočtem a rozměrům výronkové drážky, rozměrům polotovaru až po samotnou volbu bucharu. Jako negativum vnímám nezobrazení celkového technologického postupu výroby dané součásti. Jednotlivé výpočty jsou dle mého názoru nepřehledné s tím, že je proveden výpočet s hodnotami, bez vysvětlení jaké hodnoty byly dosazeny a je uvedeno pouze odvolání se na dříve uvedený vzorec viz 2.3, neoznačené vztahy na str. 35 a 36. V neoznačeném vztahu výpočtu práce na str. 35 autor uvádí, že ve vztahu dosazoval hodnotu pevnosti materiálu za kovací teploty 1100°C. Jedná se skutečně o hodnotu pevnosti materiálu za kovací teploty 1100°C nebo o hodnotu přirozeného přetvárného odporu ? V seznamu použitých symbolů a zkratek toto není uvedeno. Pro jakou rychlost deformace byla tato hodnota zohledněna vzhledem k použití bucharu KHZ 4A? V neoznačeném vztahu na str. 36 – výpočet ostřihovací síly je uvedena hodnota obvodu výronku 325,27 mm s poznámkou, že obvod byl spočten v programu Autodesk Inventor Professional 2021. Není zřejmé, zda byla prostřižena i blána nebo pouze ostřižen výronek. . Hodnota pevnosti materiálu za dané teploty – vzorec 2.13. stránka 36 – 800 MPa. Odkud jste tuto hodnotu určil, a pro jakou rychlost deformace byla tato hodnota převzata vzhledem k tomu, že jste použil mechanický ostřihovací lis LKOA 200? Křivky PPO nejsou v BP přiloženy. V práci se nachází nemálo překlepů a nejasností viz str. 30„ Dále se podle tohoto označení určí z tabulky 6(norma 42 9030)“ jaká norma ČSN, DIN? Vlastní kapitolou je technicko – ekonomické hodnocení, které je zredukováno na stanovení celkových nákladů na materiál. V praxi je všeobecně známo, že dodavatel hutního polotovaru není schopen zabezpečit dodání délky tyče o přesném rozměru 6000 mm, ale vždy s určitou tolerancí 5800 – 6200 mm, proto i navazující výpočty jsou pouze orientační.

eVSKP id 132194