PŘIBYL, D. Návrh vysokootáčkového synchronního stroje s permanentními magnety [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student vypracoval bakalářskou práci s názvem „Návrh vysokootáčkového synchronního stroje s permanentními magnety“. Práce je rozdělena do tří kapitol a má celkem 70 stran včetně příloh. Výsledkem práce je elektromagnetický návrh synchronního stroje o výkonu 1,5 MW 15000 ot/min. s určením hlavních rozměrů. Stroj je navržen s permanentními magnety uloženými na povrchu rotoru. Vzhledem k tomu, že se předpokládá výroba stroje ve spolupráci s firmou Exmont Energo, nebyly v práci řešeny detaily technologie výroby a chlazení, které bude řešit firma. Student použil pro výpočet standardní analytický výpočet s následnou kontrolou programem RMxprt a výpočtem magnetického pole v programu ANSYS. Jedná se o nestandardní stroj, při řešení se musel řešit elektromagnetický návrh v návaznosti na mechanické vlastnosti s uvažováním vlastností dostupných materiálů. Výpočet byl proveden pro generátorický i motorický režim stroje. Prezentační úroveň je na velmi dobré úrovni, rozsah odpovídá standardům bakalářské práce, která je přehledně členěna. Jazyková úroveň práce je velmi dobrá, problematika je formulována srozumitelně a v práci je minimum drobných chyb. Vzhledem k tomu, že se předpokládá výroba stroje, má práce dobrou využitelnost pro praxi. Student pracoval po celou dobu velmi usilovně, využíval konzultace jak s vedoucím tak dalšími příslušníky Ústavu. Hodnocení: 92 bodů
Předložená bakalářská práce má rozsah 52 stran včetně úvodu a závěru a je rozdělena do 3 kapitol. Student se zabývá tématem návrhu vysokootáčkového synchronního stroje s permanentními magnety a jeho popisu je věnována první kapitola bakalářské práce. Ve druhé kapitole je pozornost směřována na konstrukci samotného synchronního stroje včetně základního popisu používaných permanentních magnetů. Náplní třetí kapitoly je samotný analytický návrh stroje včetně ověření výpočtu v programu Ansys RMxprt a zobrazení magnetické indukce v řezu stroje programu Ansys Maxwell. V rámci práce byly analyticky navrženy dva stroje – motor a generátor. Hlavní výtky k práci by se daly rozdělit do tří kategorií. První souvisí se strukturou práce, která je tvořena, jak už bylo výše řečeno, pouze třemi kapitolami z toho dvě kapitoly zabírají pouze 10 z celkových 52 stran práce. Třetí kapitola zabírá zbylých 42 stran. Tedy práci by bylo vhodné myšlenkově rozložit a propojit, tak by se práce stala více čitelnou a lépe pochopitelnou. V práci se objevují kapitoly, které působí izolovaně a nevhodně vůči zbytku textu (výpočty metodou konečných prvků). Druhou výtkou jsou obrázky či grafy, které nemají dle oponenta opodstatnění v rámci textu či na ně není odkázáno (zkorodované magnety na ocelovém stožáru Obr. 2.7, či průběh magnetické indukce v rámci zubu či magnetického jha Obr. 3.6, Obr. 3.8, Obr. 3.19, Obr 3.21). Poslední výtkou je kvalita zbylých obrázků, které mají nízkou kvalitu a mohly být přepracovány. V práci mohlo být ve stejném rozsahu obsaženo více informací a výsledků odvedené práce. Práce mohla být více rozšířena o literární rešerši podobných typů strojů a hlubší popis konstrukce tohoto typu stroje. Oproti tomu se v popisu konstrukce a stroje objevují mnohdy stejné informace (na rotoru jsou místo vinutí umístěny magnety). Autor používá v práci hovorového jazyka (.. má funkci sinusovky, .. je nutné se podívat do katalogu na tvar magnetizační křivky). V práci se objevuje málo zdrojů a některé z těch použitých se jeví nevhodné ([12] – eshop s magnety, [14] – obrázek z wikipedie). V práci se objevují úseky, kde citace nebyly uvedeny vůbec například při komentáři ceny magnetů či popisu jejich vlastností. V práci by bylo vhodné okomentovat volbu rozměrů a vstupních veličin například vnitřního průměru statoru, použití daného typu magnetu či minimální magnetická indukce v permanentním magnetu. Jednou z výhrad k práci je nesrovnání analytického výpočtu s metodou konečných prvků. V metodě konečných prvků byla zobrazena pouze magnetická indukce v řezu stroje a průběhy indukce v zubu a jha stroje. Nastavení výpočtu metodou konečných prvků rovněž nebylo okomentováno, a tudíž se ke správnosti tohoto výpočtu nelze vyjádřit. K čemu se lze vyjádřit kriticky je neuvažování bandáže stroje navzdory tomu, že se o jeho důležitosti autor vyjadřuje v kapitole 2. Nicméně v té samé kapitole se autor vyjadřuje ke geometrii synchronního stroje s magnety na povrchu jako nehodící se pro vysokootáčkové aplikace a následně ji použil. Takže by se obecně dalo polemizovat o pochopení návrhu tohoto typu stroje. Bakalářská práce je i přes uvedené nedostatky v dobré kvalitě. Autor nastudoval a zpracoval jedno z obtížnějších témat. Body zadání byly splněny a Práci hodnotím stupněm B (80 bodů)/ velmi dobře a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 127350