ZNÁŠIK, S. Problematika metody svařování LaserHybrid [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Kubíček, Jaroslav

Předložená bakalářská práce p. Samuela Znášíka je věnována problematice svařování kombinací laserového a MIG procesu v jedné tavné lázni. Tato technologie LaserHybrid umožňuje vysokou rychlosti svařovat i relativně tlusté materiály. V BP je řešena problematika využití LaserHybridu pro spoje vysokolegované 12% Cr oceli pro energetické aplikace. Teoretická část uvádí rozbor problematiky a popisuje metody svařování a jejich kombinaci. Je doplněna rozborem možnosti využití LaserHybridu i pro hyperbarické aplikace svařování potrubí, které je v atmosferických podmínkách již využíváno. V experimentu je hodnocení svarových spojů s různými parametry svařování na 12% Cr oceli svařených na ČAV ÚPT Brno. Závěrečné zhodnocení potvrzuje možnost využití procesu pro energetické aplikace. Bakalář cíle zadání splnil a doporučuji práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Sigmund, Marian

Předložená práce s názvem: "Problematika metody svařování Laser Hybrid" se zabývá možným nekonvenčním využitím Laser Hybridu v energetickém průmyslu, dokonce na konkrétní svařovanou součást parní turbíny. Práce je rozdělena do obecného úvodu, rozboru řešené problematiky, včetně variant řešení, dvou kapitol a závěru. Ve variantách řešení je autorem mylně uvedena technologie MIG jako metoda 136 (má být metoda 131), navíc nejsem přesvědčen, že touto metodou by se části turbín někdy svařovaly. Možná v uvažování autora s hybridní technologií a v souvislostech s řešenou prací. Ale jako samostatnou bych rozhodně uvedl jinou technologii svařování. V teoretické části autor popisuje metody svařování MIG/MAG, modifikované obloukové metody CMT, PMC, svařování laserem a Laser Hybridem. Je zde také zmínka o svařování pod vodou. Po delším uvažování jsem vůbec pochopil, podle studie vědců z Univerzity v Cranfieldu, souvislosti s možným využitím technologie Laser Hybrid při svařování martenzitických ocelí pod vodou. Následuje experimentální část s popisem procesu svařování, použitých zařízení a způsobů vyhodnocení svarů. Je znázorněn použitý svařovací zdroj s uvedením režimu svařování LSC, který bohužel není nikde v teorii vysvětlen. Autor popisuje v podkapitolách makrostrukturu, mikrostrukturu svaru a vyhodnocuje tvrdost. Podle mého názoru by měly být názvy jednotné například všechno vyhodnocení nebo hodnocení. V celém experimentu jsem se nedozvěděl (jen foto obr. 38 a v přílohách pWPS) jaké byly rozměry a tloušťky svařovaných vzorků, zda se dál dělily nebo nedělily metalografickou pilou. Mělo by být popsáno přehledně úvodem experimentální části. Makro i mikrostruktura je vyhodnocena správně, jen mi chybí u makrostruktury vyhodnocení uvedené vady z hlediska přípustnosti. Ze snímků není čitelné a v popisu chybí měřítko zvětšení snímků. Nejhůře je asi vyhodnocena v popisu tvrdost opět bez kritérií přípustnosti s normou, v textu mikrotvrdost a jednotka HV 10, u naměřených hodnot HV 10 chybí úplně. V závěru má autor shrnuto vše podstatné, včetně mých připomínek výše zmíněných. Závěrem je uvedeno, že tato technologie Laser Hybridu je pro energetický průmysl nadějná. Vůbec není dáno do souvislosti s možnou aplikací této technologie při svařování pod vodou. Nejspíš nebude vůbec reálné či realizovatelné svařování části parní turbíny pod vodou. V přílohách vítám něco praktického, myšleno pWPS, bohužel s chybami: například v popisu pWPS a ve formuláři WPS, ocel X12Cr13 není skupina 8 ale 7.2, pWPS nemůže být podložena WPQR,  ochranný plyn není správně uveden. Mé doporučení do praxe hodnoty chemického složení do výpočtů chromového a niklového ekvivalentu brát ne z materiálových listů, ale z atestů konkrétních materiálů. V celé práci jsem objevil celou řadu formálních nedostatků jako například rozdílná velikost písma už v rozboru zadání, někdy v textu LaserHybrid někdy Laser Hybrid, nejednotná velikost písma a tím pádem hůře čitelné popisky v obrázcích (obr. 15, 16, 17 a obr. 21), rozdílná identifikace Rm a A popisky v tabulkách 1 a 4, chybějící čárky ve větách. I přes zmíněné nedostatky je práce po odborné stránce dobrá. Po praktické stránce vítám vytvoření pWPS v příloze, která je zmínkou toho, že se autor zamýšlel nad praktickým provedením. To jsou mé hlavní důvody, proč tuto práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 149264