FRANĚK, V. Technické požadavky pro realizaci sjednocení řazení fází u OPM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Bakalářská práce se věnuje problematice sjednocení řazení fází mezi různými odběrateli při postupném zavádění sítí s inteligentními měřeními, tzv. smart grid, a to především tedy na hladině nízkého napětí. Téma této bakalářské práce vzniklo jako reakce na zjištěný nedostatek ze zkušeností s celoplošným nasazováním chytrého měření (smart metery), kdy uvedeným nedostatkem pak je skutečnost, že v případě centralizování měřených dat je jim v takovéto databází přiřazován nesprávný atribut označující přiřazení k jednotlivým fázím, a to především při zavedení jednotného referenčního fázového systému. Problém souvisí s nedokonalostí vedených záznamů a jednotného znační jednotlivých fází v těchto rozvodných systémech, kdy jsou samotné smart metery mezi různými odběrnými místy připojovány k odlišným fázím rozvodného systému. Uvedený nedostatek lze řešit několika způsoby, a to jak provedením hardwarového ověření nebo měření, či provedením postprocessingu měřených dat, kdy by jim byl v uvedené databázi zpětně přiřazen správný atribut fází referenčního fázového systému. Bakalářská práce se tak na úvod věnuje popisu konceptu inteligentních sítí, navazuje kapitolou pojednávající o dostupných metodách řešení uvedeného problému nejednotného seřazení fází a v následné praktické části se pak věnovala vyzkoušení a demonstraci funkce metody seřazení fází na základě dostupných měřených napětí (především pak na vyhodnocení fází měřených napětí). Poslední čtvrtá kapitola pak představuje koncept případné laboratorní úlohy demonstrující funkci dané metody použitelné např. pro účely výuky. Vzhledem k přetrvávající pandemické situaci (Covid19) v době zpracování této práce je tato čtvrtá kapitola pojata spíše jako koncept a samotná demonstrace funkce navržené metody je provedena zpracováním dat z jiného (ovšem reálného měření). K samotné práci, stejně tak jako k přístupu samotného studenta lze mít relativně hodně výtek. Co se týče samotné práce, tak tato obsahuje mnoho pravopisných chyb, některá tvrzení lze shledávat zavádějící, jindy zase například nadbytečná a nevhodná. Samotný student má místy problém vhodně formulovat text a držet se nějaké ústřední myšlenky, kterou daným textem chtěl sdělit. Na několika místech se tak v práci stává, že jsou k popisované problematice přidány věty obsahující informace pro neznalého čtenáře spíše matoucí a odvádějící pozornost od podstatnějších informací. Dále ač lze u studenta pochválit snahu pracovat s anglickými texty – čerpání z cizojazyčných konferenčních příspěvků, tak zde lze u přejatých částí nabýt dojmu, že text vznikal do značné míry strojovým překladem a místy je obtížně čitelný. Poslední výtku bych pak měl k aktivitě samotného studenta. Ač zde nelze nic namítat vůči aktivitě jako takové – student byl proaktivní v případě docházení na plánované schůzky a konzultování dalšího postupu - tak je nezbytné zmínit, že samotná spolupráce se studentem byla náročnější a jeho schopnost samostatné činnosti a invence relativně slabá. Ve zpracování práce lze spatřovat určitá místa, která mohla být diskutována a zpracována kvalitněji, kdy v současné podobě se jedná spíše o minimalistické zpracování, ovšem splňující všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím C 70 body.
Bakalářská práce pana Fraňka se věnuje aktuální problematice identifikace řazení fází u odběrných míst. Vlastní text práce čítá 38 stran a je rozdělen do 4 kapitol doplněných úvodem a závěrem. Autor nejprve představuje koncept smart grid, provádí rešerši metod pro identifikaci fází, ve třetí kapitole představuje navržený algoritmus identifikace fází a poslední kapitolou je návrh demonstrační laboratorní úlohy. Obecně se tato struktura jeví jako logická, jednotlivým kapitolám však chybí větší provázání a čtenář se v autorových sděleních místy ztrácí (místy není zřejmé, proč danou problematiku popisuje). Autor věnoval velkou péči stěžejní kapitole 3 na úkor ostatních, ve kterých se objevuje větší množství překlepů, chyb v interpunkci, nevětných konstrukcí, neodborných či neobratných vyjádření, které snižují srozumitelnost a úroveň práce. V závěru práce autor vhodně provádí diskusi dosažených výsledků. Použito je 26 zdrojů, které jsou většinou vhodně vybrané; zejména oceňuji, že autor čerpal z konferenčních příspěvků a odborných článků. Použití referencí v textu však místy vytváří dojem, že autor z uvedených zdrojů převzal celé odstavce, což by rozhodně být nemělo. K práci mám výhrady z formálního i odborného hlediska. V práci chybí jednoznačné vymezení cílů, nelze tak zhodnotit jejich dosažení. V názvu práce není vhodné používat zkratky (OPM). Bibliografická citace práce v elektronické verzi je chybná. Počet klíčových slov je zbytečně navýšen o zcela obecné pojmy. Obrázky, jejichž kvalita je dobrá, mají často anglické popisky bez vysvětlení. U rovnic (3.1)-(3.15) jsou jednotky chybně. „Imaginární síť“, příp. „teoretická síť“ vyznívá podivně, nazval bych ji spíše testovací sítí nebo síťovým modelem. Grafy s výsledky (Obrázek 3.5-3.7) jsou špatně čitelné vlivem použití nevhodných barev a přerušování čar. Ačkoliv je samotný algoritmus zřejmě funkční, jeho popis je místy hůře srozumitelný a zavádějící. Kapitola 4 působí velmi odbytě a nejednotně, nerozumím autorovu konceptu, zda má sloužit jako laboratorní návod – z tohoto hlediska by potřebovala úpravy. Příloha práce obsahuje skripty, na které však v práci není odkázáno a které nejsou ani příliš popsány. Nahradil bych je spíše vývojovými diagramy jejich funkce. Celkově lze konstatovat, že zadání práce bylo splněno. Hlavním přínosem práce je vývoj algoritmu pro identifikaci fází a jeho otestování na reálně měřených datech, dále také návrh demonstrační laboratorní úlohy. Dojem z práce však kazí velké množství dříve uvedených nedostatků. S ohledem k uvedeným skutečnostem práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji C/70 bodů.
eVSKP id 133347