SLAVÍK, T. Výroba vodícího disku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudky

Posudek vedoucího

Císařová, Michaela

Náplní bakalářské práce byl návrh výroby vodícího disku v planetovém soukolí automatické převodovky. V první části práce student zhodnotil současný stav výroby tohoto dílu a zvolil technologii přesného stříhání s tlačnou hranou jako vhodný způsob výroby. Na tuto problematiku byla zpracována i literární rešerše. Správnost své volby potvrdil zhodnocením technologičnosti výroby součásti, i z hlediska ekonomického. Součástí práce jsou technologické výpočty a výkresová dokumentace. Student přistoupil ke zpracování bakalářské práce velmi zodpovědně a pečlivě, pracoval samostatně, prokázal schopnost aplikace poznatků ze studia literárních podkladů. Konzultací se účastnil pravidelně vždy s návrhy řešení dílčích problémů. Formální a grafická úprava bakalářské práce je na dobré úrovni.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Peterková, Eva

Bakalářská práce Tomáše Slavíka se zabývá problematikou výroby vodícího disku planetové převodovky. Pro výrobu zadané součásti autor na základě rozboru možných metod zvolil technologii přesného stříhání. Pro vytvoření lepší představy o vhodnosti této metody mohl autor v dané analýze pro srovnání uvést u ostatních možných variant výroby konkrétní dosahované parametry, a to zejména rozměrovou přesnost a drsnost povrchu. Stěžejní část literární rešerše je zaměřena na technologii přesného stříhání s tlačnou hranou. Po obsahové stránce je tato část víceméně v pořádku, jednotlivé kapitoly jsou v logickém sledu. Nicméně problematika působícího napětí během procesu stříhání je v práci popsána nesrozumitelně. Zejména nemohu plně souhlasit s úvodním textem kapitoly 2.3, kde popis působících napětí v souladu s obrázkem 17 není správný. Dále je na obrázku 17 chybně zaznačeno místo působení všestranného tlaku, který se ve skutečnosti vyskytuje v místě střihu. Dále v dané kapitole není jasně a správně definováno, co vlastně tlačná hrana po zatlačení do plechu způsobuje. Kapitola pojednávající o střižné ploše (kap. 2.4) také o střižné vůli (kap. 2.5) stejně tak informace o geometrii střižnice na str. 23 jsou spíše zaměřeny na problematiku běžného stříhání. V teoretické části se vyskytují ještě další nepřesnosti, například v obsahu je u úvodu chybně uvedeno číslo stránky, v samotném úvodu je uvedeno, že pěchování a protlačování probíhá za studena – což neplatí vždycky. Dále u tabulky 2, týkající se chemického složení materiálu, zcela chybí jednotky, některé názvy obrázků mají odlišnou velikost písma, obr. 23 je málo názorný vzhledem k tomu, že chybí označení jednotlivých dílů nástroje. V práci mi zcela chybí popis principu vystřihování součástí s vnitřními otvory, proto text týkající se obrysového střižníku, který má uvnitř otvory a vybrání pro vyhazovače (viz str. 22) se pro nezainteresovaného čtenáře může zdát nesrozumitelný, v kapitole 2.4 je chybně uvedeno, že pásmo otěru na střižné ploše vzniká při průchodu střižníku materiálem, ve vztahu (3.6) chybí rovnítko a jiné. K výpočtové části práce nemám připomínek, obsahuje všechny potřebné výpočty nutné pro návrh nástroje i vhodného stroje. Zejména bych vyzdvihla návrh a popis nástroje, který je zpracován velmi pečlivě. Ekonomické zhodnocení má stručnější charakter, postrádám některé informace pro ověření správnosti výpočtů. Co se týká výkresové dokumentace, nezdá se mi zakótovaná hodnota sevření nástroje. Pokud je nástroj na výkrese sestavy nakreslen v sevřeném stavu, čemuž napovídá kóta sevření, neodpovídá mezera mezi horní a spodní částí nástroje tloušťce plechu 3 mm. Mezní úchylky funkčních rozměrů střižníků a střižnice jsou v tisícinách, což bude při výrobě velmi obtížné dodržet. Přes výše uvedené nedostatky je práce na pěkné úrovni, praktická část je přehledná, systematicky sestavená, nástroj navržen správně. Práci hodnotím velmi kladně.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací C
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 132766