LORENC, T. Měření vlastností LoRa/LoRaWAN komunikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Bakalářská práce je zaměřena na hardwarovou realizaci nódu v síti LoRaWAN a následné měření dosažitelných parametrů. Úvod stručně shrnuje problematiku této IoT sítě, místy se v něm vyskytují odborné nepřesnosti, které však nejsou zásadního charakteru. Následující kapitola se věnuje výběru komponent. Zvolené součástky a moduly jsou dostatečně popsány, ačkoliv není uvedena metodika výběru konkrétních typů. Student navrhl a realizoval hardware zařízení, se kterým provedl měření v Pardubicích, kde měl k dispozici pouze jedinou bránu. Původní plán na provedení měření v Brně s větším množstvím bran nebylo možné z objektivních důvodů realizovat (COVID). Zpracování dat z TTN sítě v Pythonu je provedeno kvalitně, kladně hodnotím také výběr vhodné mapové knihovny Folium. Rovnice (4.24) a (4.27) ve výpočtech teoretického dosahu jsou odvozeny chybně, takže rozdíl mezi SF7 a SF12 není zdaleka tak výrazný jako ve skutečnosti. Mapy pokrytí zachycují pouze RSS údaj, v práci postrádám zpracování měření poměru SNR, která jsou také dostupná. Formální úroveň práce je dobrá, text místy obsahuje překlepy a neodborné formulace, oproti semestrálnímu projektu je však patrné výrazné zlepšení. Zadání konzultoval student minimálně a pracoval velice individuálně, což sice svědčí o jeho samostatnosti, znemožnilo to však zavčas korigovat nedostatky, které snižují celkovou kvalitu práce.
V úvodu práce student shrnuje problematiku LPWAN, bohužel ne zcela srozumitelně. Některá tvrzení jsou chybná, například protichybové zabezpečení (FEC) není provedeno pomocí CRC. Místo označení "packet" by bylo správnější používat "rámec" (frame). U popisu hlavičky není zřejmý význam implicitního a explicitního módu. Autor často používá hovorový jazyk, nesprávné termíny ("oscilační krystal"), v textu chybí odkazy na konkrétní obrázky a celkový dojem dále kazí velké množství převzatých obrázků. V dalších kapitolách je popsán navržený měřicí modul. Zdůvodnění výběru komponent je sporné, často zcela nedostatečné, okrajově zmíněný způsob komunikace s PC není popsán vůbec. Výpočty v kapitole 4 působí svojí primitivní povahou, formátováním a nevhodným zaokrouhlováním zcela nepatřičně, vhodnější by bylo je nahradit tabulkou či vhodnou grafickou reprezentací výsledků. Dle předložených podkladů a výsledků měření se studentovi podařilo zařízení zkonstruovat a úspěšně zprovoznit, a to včetně napojení do databáze v cloudu. Data z dvojice měření dokládají funkčnost zařízení, oceňuji uživatelsky přívětivou interpretaci výsledků. Vzhledem k omezenému počtu realizovaných přenosů mají výsledky bohužel jen omezenou vypovídající hodnotu o vlastnostech systému. Závěry, které z nich student vyvozuje, proto nelze považovat za relevantní. Výsledek práce přes uvedené výtky považuji za přínosný, student prokázal schopnost řešit komplexní technické problémy.
eVSKP id 126109