ŠVEJCAR, M. Nástroj pro simultánní přehrávání více interpretací jedné skladby [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
První část bakalářské práce Michaela Švejcara shrnuje teoretické poznatky o zpracování a parametrizaci hudebního signálu za účelem časové synchronizace interpretací jedné skladby. Výsledkem praktické části práce je funkční prototyp přehrávače, který umožňuje v reálném čase přepínat mezi dvěma interpretacemi libovolné skladby z oblasti klasické hudby. Pro synchronizaci skladeb student dle zadání využil algoritmus dynamického borcení časové osy, pomocí kterého jsou k sobě přiřazeny stejné hudební úseky dvou interpretací. Student v prostředí MATLAB naprogramoval funkční grafické uživatelské rozhraní, které umožňuje jednoduché ovládání výsledné aplikace. Pokud by mělo dojít k rozšíření funkcionalit a vylepšení rychlosti odezvy přehrávače, bylo by vhodné zvážit implementaci například v jazyce C++. Navzdory omezením plynoucím z implementace v Matlabu byly všechny body zadání splněny. Formální a jazyková stránka práce je na poměrně vysoké úrovni a trpí jen drobnými nedostatky. Oceňuji zejména fakt, že se student závěrečné práci věnoval průběžně a pravidelně konzultoval své aktuální výsledky. Vzhledem ke zmíněným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě s celkovým hodnocením A/94 bodů.
Úkolem studenta bylo vytvoření programu pro simultánní přehrávání vícero interpretací stejné hudební skladby s použitím algoritmu DTW. Student splnil všechny body zadání. Software funguje dobře, plní svoji funkci pro dvě zvolené nahrávky. Aplikace je vytvořena přehledně a navíc s intuitivním návodem k používání. V rámci praktické aplikace by bylo vhodné rozšířit program tak, aby bylo možné analyzovat více než dvě nahrávky, zde se však začíná objevovat problém s implementací v Matlabu, která pro daný účel není optimální, což student v práci komentuje. Po stránce formální lze práci vytknout občasnou nejasnost ve formulacích a drobné jazykové nedostatky. Na straně 13 autor uvádí označení tónu jako A4, ale na straně 20 používá jiné značení – např. velké C, pomocí jiného zápisu. První věta kapitoly 2.1 zmiňuje transformaci ze signálu spojitého na signál diskrétní – zde je spojení diskrétní signál nepřesné. Formulace vzorce 3.8 je nesprávná. Na straně 19 autor chybně uvádí, že u výpočtu FFT je řádově počet operací roven 2/N. V textu chybí odkazy a reference na použité obrázky. V některých větách chybí nebo přebývají čárky, například před spojkou neboli; některé věty a spojení jsou mírně kostrbaté. Práce je ale velmi čtivá a srozumitelná. V teoretické části chybí odbornější popis algoritmu DTW a zmínka o dalších podobných systémech (třeba MATCH plugin). V praktické části by mohl být rozebrán samotný kód a jeho úskalí, tato část obsahuje výhradně popis grafického rozhraní a instrukce k použití programu (kromě strany 36). Celkově je práce na dobré úrovni, student splnil všechny stanovené cíle a vytvořil funkční program. Doporučuji práci k obhajobě a díky výše zmíněným důvodům navrhuji známku 90/A.
eVSKP id 125869