NAVRÁTIL, T. Systém pro snímání úhlu natočení volantu s využitím akcelerometrů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Bakalářská práce studenta Tadeáše Navrátila se zabývá snímáním úhlu natočení volantu méně tradiční metodou, založenou na systému gyroskopů a akcelerometrů. Student přistupoval ke své práci systematicky a cílevědomě. V prvních fázích se zaměřil na modelování rozložení snímačů, na jehož základě vybral požadovaný hardware. Dále pomocí naměřených dat a simulací v prostředí MATLAB Simulink odladil rekonstrukční algoritmus pro výpočet úhlu natočení volantu s využitím dat z gyroskopů a akcelerometrů. Svědomitosti, se kterou byly tyto práce provedeny, odpovídala i plynulost, se kterou byl student schopen přenést rekonstrukční algoritmus z prostředí MATLAB do mikrokontroleru. Student sice kvůli pandemii neměl bezproblémový přístup k simulátoru vozidla, byl mu ale zapůjčen herní volant, na kterém úspěšně demonstroval funkčnost vytvořeného zařízení. V průběhu semestru student pracoval s plným nasazením a splnil všechny body zadání. Tomu odpovídá i velmi dobrá úroveň výsledné technické zprávy, ve které i přes šíři problematiky dodržel požadovaný rozsah. Za zmínku stojí rovněž fakt, že se student dobrovolně přihlásil do soutěže Student EEICT s příspěvkem na téma své bakalářské práce a úspěšně svoji práci prezentoval. Konstatuji, že student Tadeáš Navrátil u mě získal 95 bodů a klasifikuji jeho práci známkou „výborně“.
Bakalářská práce pana Navrátila se zabývá návrhem a realizací systému pro snímání úhlu natočení volantu za pomocí MEMS akcelerometrů. Práce obsahuje 8 kapitol a je sepsána v logickém sledu. Rozsah práce je 54 stran od Úvodu po Závěr. V první kapitole jsou obecně popsány principy akcelerometrů a gyroskopů založených na technologii MEMS. Ve druhé kapitole jsou pak popsány jednotlivé komponenty systému. Zde mi trochu chybí zdůvodnění výběru komponent. Kapitola 3 popisuje SPI a I2C sběrnice pro připojení senzorů k MCU. Zde je v případě I2C sběrnice trochu zmatek ve značení hodinového signálu SCL/SCLK. Další části práce lze již považovat za vlastní dílo studenta. Ve čtvrté kapitole je odvození matematického modelu zařízení. Tato kapitola je dle mého názoru zpracována poměrně hezky a přehledně. Student ověřil model pomocí MATLAB/Simulink a nechybí zde ani simulace vlivu šumu. Jen v případě přechodu z 2D do 3D prostoru se zde mluví o umístění 3. snímače, avšak bylo by zde vhodné důkladněji popsat, kde přesně snímač je/bude reálně umístěn. Kapitola 5 je věnována praktické realizaci. Zde by se hodilo i blokové schéma konceptu návrhu, jinak je opět popis poměrně přehledný. Kapitola 6 popisuje příčiny vzniku nepřesností a postup kalibrace, což považuji za správné řešení. Poslední dvě kapitoly pak popisují tvorbu samotného SW a ověření funkčnosti zařízení. Ze změřených charakteristik je zřejmá poměrně dobrá použitelnost metody pro deklarované účely. Možná by bylo vhodné trochu upravit filtr(y). Výsledkem je tak funkční laboratorní model zařízení. Formální i jazyková stránka práce je na poměrně dobré úrovni, ačkoli se zde vyskytuje několik překlepů či chybných popisků obrázků (např. obr.1.4). Prezentační úroveň práce je rovněž poměrně dobrá. Student, p. Navrátil, tak prokázal poměrně dobrou orientaci v řešené problematice a splnil všechny body zadání. Výsledná práce tak svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Vzhledem k povaze uvedených výtek doporučuji práci k obhajobě s návrhem na hodnocení 90 b / A
eVSKP id 134698