HAVLÍČEK, F. Návrh nových laboratorních úloh pro výuku principů měření optických vláknových sítí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student Filip Havlíček se ve své bakalářské práci věnuje problematice měření optických sítí z pohledu fyzické vrstvy. Cílem práce byl návrh nových laboratorních úloh pro výuku principů měření optických vláknových sítí. Student sice navrhl laboratorní úlohy, čímž formálně splnil zadání, nicméně jejich kvalita je nedostačující. Samotná zadání obsahují chyby v teoretické části (místo DGD je používáno PMD, apod.) a měření disperzí se skládá pouze ze zapnutí automatického měření disperzí a opisu několika hodnot z přístroje. Celkově je práce po obsahové stránce na podprůměrné úrovni. Některé relevantní témata jsou zmíněna jen okrajově nebo nejsou zmíněna vůbec (například měření spektra ve vlákně). Formální zpracování je rovněž podprůměrné, jelikož se v práci objevuje řada nepřesností, překlepů a typografických chyb. Nízká kvalita práce je dána hlavně tím, že student průběžně nekonzultoval a práci se věnoval poslední tři týdny před termínem odevzdání. Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům, doporučuji práci k obhajobě s hodnocením E, 50 bodů.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma návrh nových laboratorních úloh pro výuku principů měření optických vláknových sítí. Práce je po formální stránce na průměrné úrovni. Překlepy a typografické chyby se zde objevují v akceptovatelném množství. Kvalita převzatých obrázků je podprůměrná. Teoretická část práce obsahuje základ pro návrh úloh. V práci však schází jakékoliv moderní metody měření, nebo alespoň popis některých měřících přístrojů, tudíž popis metod působí zastarale. V teoretické části se také nachází zavádějící (V závislosti na vlnové délce je možné z jednovidového vlákna udělat mnohavidové), nebo nepravdivé informace (V mnohavidových vláknech se šíří více světelných vidů o vlnových délkách 850 nm a 1300 nm). Autor také některé dlouhé kapitoly cituje pouze z jednoho zdroje (citace [6] se zde objevuje 26x, citace [12] 16x). K praktické části mám několik zásadních výhrad. Dle mého názoru práce postrádá smysl, jelikož úlohy takto navržené budou v praxi nepoužitelné. Šikovný student je schopen proměřit obě dvě úlohy dohromady do 30 minut. U obou úloh je v podstatě stejný scénář, a to zapnout přístroj, nastavit několik parametrů a hodnoty z přístroje zapsat do tabulek. U měření reflektometrickou metodou je největší výhoda měření vlákna z jednoho konce, proto nechápu, z jakého důvodu studenti mají měřit z A do B a z B do A. V praxi je tento způsob stejně nemožný, a hlavně se studenti doberou stejného výsledku. V zadání pro přímou metodu je uvedeno, aby studenti přepnuli přístroj na jednotky dBm a tyto hodnoty výkonu zapsali do tabulek. Z toho výsledku tedy studenti pouze určí výkon zdroje po průchodu trasou. Měl být požadován výpočet útlumu, nebo přepnutí přístroje přímo na dB, jelikož úloha se jmenuje měření útlumu. Jediný přínos praktické části je tak přípravek, jehož podobu jsem v textu dlouho nemohl najít, jelikož text neobsahuje jeho návrh ani realizaci. Jediné foto se nachází na obrázku 7.13, který slouží pro demonstraci celého zapojení. Celá praktická část tak budí dojem, že je výsledkem maximálně dvou dní, což mi připadá jako velice krátká doba na realizaci praktické části bakalářské práce. Vzhledem k tomu, že jsou jednotlivé laboratorní úlohy velice a jednoduché a tím ve výuce prakticky nepoužitelné hodnotím práci známkou F/40 a doporučuji práci k dopracování.
eVSKP id 142911