FROLÍKOVÁ, Š. Piezoelektrické nanovlákenné materiály pro nositelnou elektroniku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Bakalářská práce se zabývá významnou problematikou charakterizace piezoelektrických nanovláken pro nosiletnou elektroniku s ohledem na vliv přípravy ke strukturálním vlastnostem vláken. Jako klíčový materiál používá autorka PVDF (polyvinylidenfluorid) a s využitím SEM mikroskopie zkoumá důsledky parametrů výroby na morfologii a případný podíl -fáze a polarizovatelnost. V úvodu práce je dále jasně vymezen nejen cíl, ale i přesně definováno zaměření práce. Toto vymezení považuji za velmi vhodné a klíčové pojmy precizně definované. Struktura práce působí velmi logickým dojmem, kdy studentka vhodně člení text nejen z hlediska obsahového, ale též velmi dobře volí délku kapitol a strukturu argumentů v jednotlivých kapitolách. Teoretická rešerše je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole studentka představuje základní současné znalosti týkající se PVDF vláken, význam piezoelektrického chování a krystalicity. Druhá kapitola rozvíjí metodu přípravy. I když se přípravou studentka prakticky nezabývá, charakterizuje atributy nezbytné pro její osobní závěry, které jsou předloženy dále. Třetí kapitola stručně popisuje využití elektronového mikroskopu a připomíná přípravu vzorků. Konečně čtvrtá kapitola předkládá průzkum současných publikací a autorka tak v kontextu analyzuje podmínky a důsledky laboratorní přípravy na sledovanou morfologií vzorků. Celkově tento odstavec považuji za velice přínosný, protože uceleně vymezuje teoretické chování vzorků a demonstruje schopnost studentky pracovat s odbornou literaturou a vědeckými články. Celkově je použito 35 literárních zdrojů a převzaté části jsou v textu korektně citovány. Věcné jádro práce je formulováno na 43 stranách. Formální úroveň textu je dobrá, i když je v odstavcích k nalezení sada překlepů a typografických nesrovnalostí. Po jazykové stránce není ve všech částech práce jednotný styl, což souvisí s využívanými zdroji a jejich citacemi. To lze vytknout i některým obrázkům s anglickým popisem. Klíčové výsledky a přínosy studentky jsou shrnuty především v kapitole 6. Zde je u každého vzorku předloženo měření z elektronového mikroskopu doplněné tabulkami popisující postupy přípravy a parametry extrahovanými z měření morfologie. Vše je doplněno i slovním komentářem. Zde bych rád velice kladně ohodnotil zdařilou interpretační část, protože i u velkého počtu vzorků s provázanými parametry dokázala studentka předložit srozumitelný text s věrohodným informačním obsahem. Současně aplikovala závěry literární rešerše z odstavce 4. Dále bych rád poukázal na schopnost samostatné práce studentky na elektronovém mikroskopu a velkou iniciativu při hledání typických parametrů vzorků z topografických map. Zhodnocení i závěr BP je dostatečný a srozumitelný. Aktivitu studentky během semestru považuji za velmi dobrou. Pravidelně docházela na konzultace a mnoho času investovala i do práce v laboratoři a na elektronovém mikroskopu. Celkově její nasazení považuji za mimořádné. Závěrem tedy konstatuji, že cíle práce byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě a před obhajobou navrhuji její hodnocení na 92 bodů.
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou flexibilních nanovláknových piezoelektrických materiálů a jejich charakterizací s využitím elektronového mikroskopu a elektrickou charakterizací. Práce si na daném stupni vytyčuje velké množství cílů, ale minimálně dva z nich jsou zaměřeny na teoretické studium. Praktickým cílem práce je seznámit se s ovládáním elektronového mikroskopu, procesem elektrické charakterizace a katalogizaci výsledků. Práce je rozdělena do osmi kapitol a z formálního hlediska obsahuje všechny náležitosti obvyklé pro tento typ závěrečné práce. Teoretická část blíže popisuje flexibilní piezoelektrické nanovlákenné materiály, elektrostatické zvlákňování, rastrovací elektronový mikroskop. Praktická část se věnuje vlivu procesních parametrů na průměr nanovláken, elektrickou charakterizaci vzorků, katalog technologických variant vláken. Závěrem je provedena diskuze vlivu technologických parametrů na morfologii vláken a zhodnocení. Obsahová struktura práce tedy pokrývá všechny body definované v zadání. V práci je možné najít několik kontroverzních tvrzení např. „Pokud svazek působí na jedno místo delší dobu, redukuje se poměr signál-šum, jelikož je získáno více potřebných dat.“ Stejně tak jsou v práci použity nevhodné výrazy typu „násada“, kdy patrně má jít o překlad anglického „stub“, který ovšem není potřeba překládat a je běžný v technické praxi. Až na několik překlepů a drobnějších chyb hodnotím formální i odbornou úroveň práce jako přijatelnou. Celkově lze práci na daném stupni považovat, i přes uvedené výtky, za zdařilou a pokrývající šírokou technickou oblast, což zcela jistě kladlo vysoké nároky na studenta. Předloženou bakalářskou práci hodnotím s celkovým hodnocením 88 bodů.
eVSKP id 142059