KRÁTKÁ, L. Měření průtoku tekutin pomocí normalizovaných clon [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Cílem bakalářské práce bylo nastudovat problematiku měření průtoku tekutin v uzavřeném kanále pomocí normalizovaných clon a stanovení parametrů těchto škrticích orgánů. Bakalářská práce navazovala na semestrální práci. Studentka se v letním semestru zaměřila na praktické výpočty návrhu normalizovaných clon na základě požadavků kladených na danou clonu a srovnání s výstupy programu Conval. Bohužel došlo při sepisování práce k určitému časovému skluzu, což se projevilo v posledních kapitolách práce týkajících se rozboru nejistot měření u parametrů, které ovlivňují návrh normalizované clony. Vzhledem k tomu, že se jedná o studentku kombinované formy studia, probíhaly konzultace převážně písemnou formou, ale na domluvené osobní konzultace se dostavovala připravená a předkládala průběžně výsledky své práce. Domnívám se, že byly splněny požadavky kladené na bakalářskou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
Autorka se omezila pouze na průtokoměry se škrtícím prvkem s vyhodnocením tlakového rozdílu, což odpovídá zadání. Tvary škrtících prvků a jejich výpočet je definován v normách a bohatě dokumentován v literatuře. Autorka uvádí základní přehled škrtících prvků v kapitole 2, výpočtové vztahy a metody v kapitole 3, kapitola 4 se stručně zmiňuje o programu Conval a srovnává výsledky s programem OriCount a kapitola 5 se zabývá nejistotami. Čitelnost práce snižuje to, že význam všech použitých symbolů je uveden jen na začátku v neúplném seznamu symbolů a zkratek, takže čitatel je neustále nucen ověřovat, co se za symboly skrývá. Tento problém se projevil hned v základní rovnici 2.1, kde nejsou definovány symboly v1 a v2 a v téže rovnici je chyba, která říká, že tlak se s rychlosti proudění nemění. Očekával bych, že v práci bude více místa věnováno využívanému fyzikálnímu principu a hlavně jak fungují nežádoucí vlivy a jak dalece se s nimi musí počítat při reálném měření. Při přehledu škrtících členů jsou převzaty obrázky z literatury systémem Ctrl-C, Ctrl-V což by nevadilo, kdyby tyto obrázky nebyly „obaleny“ symboly a kótami, které jsou nutné pro výpočet parametrů, ale zcela nevhodné při vysvětlování funkce a rozdílů mezi škrtícími členy. Obrázky jsou převzaty včetně anglických popisů, což spolu s českým textem nepůsobí dobře. Některé odstavce dávají tušit, že snaha o přesný překlad zvítězila nad faktickou srozumitelností. Kapitola 3 je soupis převzatých vzorců a konstant, které chápu jako dokumentaci k programu, nicméně jsem nepochopil proč je v práci tabulka 3-4, rozměru 11x3, ze které se dovím, že 1 kg = 1000 g a že 1 min = 60 s atd., ale už se nedovím, jaký fyzikální jev podchycuje konverzní faktor. Všechny vzorce a konstanty by měly být aplikovány v programu, který přepočítá průtok u konkrétní clony na tlak. V textu se porůznu dovím, že existuje program OriCount, ale už v úvodu by měla být informace, že tento program završuje práci, a že předkladatelka práce má na jeho tvorbě konkrétní podíl. Program OriCount jsem ověřil a dává takové výsledky, jaké jsou uvedeny v samotné práci a jsou v dobré shodě s programem Conval. Kapitola 5 pojednává obecně o nejistotách, teorii aplikuje na průtokoměry, ale nebyly číselně vyjádřeny nejistoty pro jediný konkrétní případ. Chybí zmínka o dosažitelné přesnosti (nejistotě) měření průtoku. S tím souvisí i tabulky 4-1 a 4-2, kde jsou výsledky výpočtu uváděny na 6 platných míst bez úvahy o velikosti chyby v důsledku zaokrouhlení. Práce odpovídá zadání až na bod 5, který je splněn jen částečně. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Předložená práce svědčí o bakalářských schopnostech studentky a doporučuju ji k obhajobě. Práci hodnotím známkou D 63 bodů.
eVSKP id 111071