BABOCKÝ, J. Optické vlastnosti asymetrických plasmonických struktur [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2014.

Posudky

Posudek vedoucího

Čechal, Jan

Diplomová práce se věnuje litografické přípravě plazmonických antén s asymetrickou geometrií. I přes fakt, že většinu času se student potýkal s nefunkčností experimentálních zařízení, se podařilo dosáhnout výsledku: připravit vhodné struktury a změřit jejich optickou odezvu. Student na své práci pracoval samostatně a jeho práci bych vytknul pouze liknavost, s jakou započínal s prací na nových systémech či novými materiály. Toto však vylo bohatě kompenzováno pílí a pracovním nasazením. Práci hodnotím stupněm A.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Kolařík, Vladimír

Diplomová práce se věnuje litografické přípravě plazmonických antén a měření jejich spektrální odezvy v infračervené oblasti. Práce má velmi dobrou úroveň. Práce se skládá z úvodu, obecné části (kapitoly 2 5), praktické části (kapitoly 6 7) a závěru. Práce je sepsána srozumitelně, je vhodně členěna, obsahuje minimum překlepů i stylistických nepřesností, její grafická úprava má velmi dobrou úroveň. Po odborné stránce je práce rovněž na velmi dobré úrovni. Celkový dojem mi kazí zejména dva aspekty. Zaprvé, předchozí práce (strana 13, [12]), zkoumá struktury s rozsahem asymetrie (poměr hlavních rozměrů vázaných antén) zhruba 1:1,5 až 1:9 (viz obrázek 2.7). Zatímco v předložené práci je rozsah asymetrie pouze 1:1 až 1:1,25 (viz tabulky 7.1 a 7.2). Druhá poznámka se týká nedotaženosti záležitosti s určením rozptylových koeficientů a ošetření proximity efektu (odstavec 6.2). Drobnosti: osamocená písmena na koncích řádků; mohl by být uveden seznam obrázků případně i seznam použitých symbolů; chybí číslování rovnic v kapitolách 2.4 a 2.5; u rovnice 6.1 není zřejmé, zda ji autor odvodil, či zda je převzata z [31]; poněkud odvážné tvrzení, že s PMMA se dá dosáhnout rozlišení pod 10 nm (bez citace); formulace „PMMA přechází do pozitivního režimu“ (strana 31) asi není úplně správně; obrázek 3.9 na straně 23 vpravo dole není přesný; chybějící písmenko v názvu (čtvrté) kapitoly; nepříliš šťastné rozdělení názvu sedmé kapitoly (navíc předpona nano zde není úplně na místě); obrázky v sedmé kapitole by bylo vhodné identifikovat (např. u obrázků 7.3 až 7.5 uvést navržené rozměry).

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací A
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 72605