ŠIMŮNKOVÁ, R. Optimalizace provozu tepelných elektráren [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Předložená bakalářská práce řeší problematiku spolupráce a optimalizace elektrárenských bloků. Autorka práci rozdělila do několika kapitol, kdy v úvodní části je popsána teorie výroby elektrické a tepelné energie z tepelných elektráren a možnosti zvyšování účinnosti pomocí technologických opatření. V další části je proveden základní výpočet tepelného okruhu kondenzační elektrárny a jsou uvedena opatření a postupy pro zvyšování účinnosti. V praktické části práce autorka provedla integraci technologických opatření do okruhu kondenzační elektrárny a definovala dva paralelně spolupracující bloky, na který provedla základní výpočet pro jejich vzájemnou spolupráci na základě požadovaného výstupního výkonu/zatížení. Současně vytvořila výpočetní skript, který umožňuje definovat výkonový podíl obou bloků na požadovaném zatížení na základě ekonomických ukazatelů. Autorka pracovala samostatně, konzultace probíhaly v menší intenzitě, než by si takto významné téma zasloužilo, což vedlo k několika nepřesnostem a nedostatkům, které se v práci vyskytují. Jednotlivé kapitoly jsou převážně textové, chybí ilustrační schémata a obrázky, které by problematiku více objasnily. Části práce zabývající se spolehlivostí a operativností jsou v kontextu práce nadbytečné, resp. nedávají relevantní informace k paralelní spolupráci elektrárenských bloků. V kapitole 2.3 jsou jako hlavní vstupy definovány vstupní a výstupní parametry páry, ale úplně chybí údaje o palivu a jeho výhřevnosti. Pro výpočet 200 MW bloku byla využita jednostupňová regenerace, což je řešení, které nemá technické opodstatnění. Z kapitoly 3.2 není zřejmé, jaké byly výchozí aproximační koeficienty pro bloky 110, 250, 700 a 900 MW, ze kterých byly následně odvozeny nákladové rovnice pro použité výrobní bloky. V sestaveném skriptu není nijak ošetřen možný výpadek/odstavení jednoho z bloků - pro tento případ je skript nefunkční, což snižuje jeho využitelnost - při požadavku na dodávku výkonu do 500 MW, musí být jeden z bloků schopen zajistiti tuto dodávku i pro případ, kdy je druhý (menší blok v odstávce). U ekonomického hodnocení chybí příklad výpočtu - není zřejmé, jaké jsou výchozí podmínky a není uvedeno jaká je vstupní cena paliva a cena vyrobené silové elektrické energie. Také volba pouze kondenzačního bloku pro simulaci nebyla příliš vhodná, a to již s ohledem na skutečnost, že čistě kondenzační bloky jsou již provozovány pouze v omezené míře. Konstatuji, že práce splňuje všechny body zadání, i když v některých částech je problematika zpracována pouze velmi okrajově. V práci se vyskytují překlepy a jazykové nepřesnosti, které však nemají zásadní vliv na kvalitu práce. Na základě výše uvedeného doporučuji práci k obhajobě.
Bakalářská práce studentky Radany Šimůnkové se zaměřuje na optimalizaci provozu tepelných elektráren. Práce je členěna do čtyř hlavních kapitol zaměřených na princip výroby elektrické energie v parních elektrárnách, popis technologického schématu tepelné elektrárny, možnosti spolupráce dvou tepelných bloků a energeticko-ekonomické zhodnocení provozu. Popisná část práce vychází převážně se skript předmětů výroba elektrické energie a technická mechanika vyučovaných na UEEN FEKT VUT v Brně. Vzhledem ke zvoleným zdrojům tato část působí na první pohled odborně, nicméně autorčin přínos k tématu je diskutabilní. Zcela chybí zakreslené i-s diagramy s vyznačenými průběhy, které by čtenáři pomohly k pochopení jednotlivých procesů a především u výpočtů parametrů zvoleného okruhu je lze považovat za základní výstupy. Příklad výpočtu zvýšení účinnosti se zaměřuje pouze na výpočet dílčích parametrů a chybí diskuse, např. proč bylo zvoleno právě mezipřihřívání páry v kotli a jaké náklady jsou s touto úpravou spojeny. V podstatě se tak jedná o náhodný příklad výpočtu kdy není čtenáři ani z kontextu práce zřejmé, zda se jedná o reálný blok – pro který je počítána v poslední kapitole ekonomická analýza. Jako hlavní výstup práce autorky lze tedy považovat nástroj pro optimalizaci provozu dvou tepelných bloků. Jako hlavní zdroje této kapitoly slouží starší závěrečné práce studentů s obdobnou tématikou, které sice jsou v práci citovány, ale zpochybňují autorčin přínos k řešení. Samotný formulář v programu excel vykazuje chybu, kdy při mezních výkonech (např. 440MW, rozpočítá výkony mimo provozní meze bloků, což i indikuje chybou). Poslední bod zadání, tedy energeticko-ekonomický analýza je zpracován velmi povrchně a v zásadě se omezuje na prosté konstatovaní uvažovaných nákladů jednotlivých zdrojů a popisuje problematiku emisních povolenek na jedné stránce s jedním převzatým grafem s vývojem ceny. Chybí diskuse, návrhy dalších doporučení a postupů. V závěru je uvedeno tvrzení, že na základě provedené ekonomické analýzy je rozdíl nákladů mezi neoptimalizovaným a optimalizovaným blokem v řádu desítek korun. Považoval bych za korektní uvést, že se jedná o rozdíl v hodinových nákladech, tedy při dlouhodobém provozu se rozdíl navýší a toto tvrzení se opírá pouze o jeden případ změny zatížení o 20 MW, což opět není korektní tvrzení, kdy podsouvá čtenářovi informaci, že optimalizace provozu není potřebná a důležitá. Práce po formální stránce obsahuje množství překlepů, v seznamu literatury jsou chybně uvedeny názvy zdrojů (položka 21 a 22 se dubluje), seznam veličin a zkratek definuje různé veličiny pro stejné označení – např. Pe, Qt nebo éta k. S ohledem na jednotlivé body zadání práce konstatuji, že první bod je v práci zpracován pouze částečně, práce obsahuje popis výroby a rozvodu energie pouze pro jeden typ energetického zdroje, přestože podle zadání má být zpracován pro různé zdroje. V práci dále chybí citace zdroje u obrázků 1-1 a 3-1. Přes uvedené výtky a nízkou odbornou úroveň práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 50b.
eVSKP id 132164