KUSÝ, J. Digitální továrna ve firmě Ravensburger Karton s.r.o. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Zadáním bakalářské práce bylo vytvoření zařízení pro digitalizaci výroby ve firmě Ravensburger Karton. Součástí práce byla studie toho, co digitální továrna je, a následně ve firmě vydefinovat co a jak je možné změnit. Z dosažených zjištění student navrhnul, realizoval a oživil zařízení pro monitorování, které vylepšuje aktuální monitorovací systém ve firmě. Na serverovém zařízením student vytvořil interface pro logování a zobrazení dat ze svého zařízení. V závěru je pak diskutován přínos nejen po finanční stránce, ale také o možnostech vlastního zařízení proti aktuálně využívanému monitorovacímu systému. Formální stránka práce je na dobré úrovni a struktura kapitol odpovídá postupu realizace práce. Rozsahem a použitými literárními zdroji odpovídá bakalářské práci. I přes to, že se jednalo o zadání pro firmu, tak student pravidelně diskutoval a demonstroval dosažené výsledky. V textu lze nalézt několik sémantických chyb a překlepů. Lze nalézt malé – hůře čitelné obrázky nebo naopak příliš velké. Vypracování práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta a dle výše uvedeného hodnotím práce 85 body – B.
Předložená bakalářská práce se zabývá vývojem zařízení pro registraci pracovních cyklů strojů a tedy sledování výroby. V rámci teoretické části práce student nejprve popisuje velké množství různých typů podnikových systémů. Tento popis je podle mě zbytečně široký, avšak nejde nijak do hloubky. Vzhledem k zadání bych očekával zevrubnější popis MES systémů, zejména s přihlédnutím k modulům pro uchovávání výrobních informací. Dále student popisuje termín Průmysl 4.0 a Internet věcí, avšak nikde jsem nenalezl informaci, proč tomu tak je (zda věc, kterou bude vyvíjet je ta na Internetu…). V dalším pak student objasňuje současnou situaci ve firmě. Uvádí přehled jednotlivých oddělení a dále pak stávající hardwarové a softwarové vybavení použité pro sledování výroby. Informace jsou podány poměrně detailně, ovšem opět zde postrádám např. konkrétnější popis typického stroje nebo příklad toku nějakého výrobku výrobním procesem. Mám rovněž určité pochybnosti o schématu zapojení na obr. 3.2, kdy není plně jasné propojení ventilu a zařízení WorkMonPlus. 4. kapitola - Průzkum trhu, je naopak příliš stručná. Čekal bych, že budou nejprve shrnuty požadavky, které jsou na zařízení kladeny a následně budou jednotlivé existující výrobky přehledně srovnány v kontextu s požadavky. Následuje praktická část práce. Hned v úvodu student uvádí, že základním požadavkem na nově vzniklé zařízení je vhodnost využití v průmyslovém prostředí. Kvůli tomu je tedy použita vhodná procesorová deska. Dle mého názoru je však použití vybraného měniče diskutabilní – v katalogovém listu je sice uvedena provozní max. teplota +85 °C, avšak je jasně řečeno, že při ohřátí nad 40 °C je nutno vybavit měnič chlazením. Z fotek hotového produktu není jasné, zda bylo využito. K praktické části práce mám ještě několik výtek, které jsou formulovány jako otázky oponenta. Prosím tedy o studentovu reakci během obhajoby. Po formální stránce je práce obojaká. Vysázena v systému TeX se tváří velice kvalitně, avšak při čtení lze objevit obrovské množství chyb a překlepů. I přes uvedené výtky doporučuji práci k obhajobě a hodnotím C - 70 bodů.
eVSKP id 126925