MORAVEC, Š. Působení elektrodynamických sil v rozváděči nízkého napětí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student Štěpán Moravec pracoval na svojí bakalářské práci samostatně a vhodně využíval konuzultací s vedoucím práce. Nejprve se seznámil s problematikou výpočty sil v rozváděčích - jak po teoretické stránce, tak po stránce praktické s využitím numerických simulací. Poté vytvořil vhodný 3D model části proudovodné dráhy konkrétního rozvěděče vhodný pro import do prostředí Ansys Maxwell. Následně provedl řadu magnetostatických i tranzientních simulací a výsledky analyzoval. Zejména cenné jsou poznatky o maximální působící síle na jednotlivé části z hlediska okamžiku vzniku zkratu, které korigují někdy obecně zažité představy. Všechny body zadání byly splněny, a proto práci doporučuji k obhajobě. Práce našla praktické uplatnění u výrobce rozváděčů.
Autor BP Štěpán Moravec v BP nejprve stručně shrnul Teorii elektromagnetismu v kap. 1. a 2. Požadavkům zkratových zkoušek věnoval kapitolu 3. V kapitole 4 vytvořil 3D model rozváděče a jeho přípojnic. V Kapitole 5 volí hodnoty zkratových proudů pro simulace. V kapitolách 6, 7 a 8 provedl početné simulace silových účinků v programu ANSYS Maxwell, metodami, a) magnetostatickou, b) transientní metodou, a to silových účinků ochranného obvodu, ochranného vodiče v 3f. obvodu a silových účinků 3f. zkratu na přípojnicích. Výsledky jsou v práci prezentovány formou četných tabulek a příslušných grafických průběhů silových účinků. K práci mám několik připomínek, více méně formálních: - Obr. 1, co značí dE? - Co znamená jednotka 4 107[ 7] na str. 11. - Jak by měl znít název Obr. 2.1 - Jak by měl znít název obr. 2.2. Obr. 2.2 převzatý, nekvalitní, autor mohl nakreslit sám. -- Obr. 4.1. by prospěly popisky jednotlivých funkčních jednotek v rozváděči. - Obr. 6.1 by prospěly popisky přípojnic (hlavní přípojnice, přípojnice PEN, přívodní,..…) - Interpretace výsledků simulace silových účinků na str. 31 je velmi stručná, málo přehledná. - Např. formulace: „Obdobně lze interpretovat i výsledky pro ochranný vodič PEN. Síla ve směru osy y je především dána působením rovnoběžné přípojnice (není zřejmé, kterou má autor na mysli, zda přípojnici hlavní nebo vedlejší) a síla působící ve smyslu osy z je důsledkem působení proudové smyčky (není zřejmé, jakou proudovou smyčku má autor na mysli, zda smyčku v rovině x,z nebo v rovině x,y),…“ BP splnila všechny body zadání. Je zpracována velmi dobře textově i graficky, drobné prohřešky formulační a v obrázcích nejsou podstatné. Po stránce odborné je BP výtečnou aplikací simulace silových účinků proudu na konkrétním zařízení. Práce má hodnotu pro výrobce rozváděčů a je použitelná ve výuce silnoproudých předmětů. Bodové hodnocení práce: Plnění požadavků a cílů zadání 0-40 bodů 40 Prezentační úroveň technické zprávy, její rozsah 0-20 bodů 18 Formální úprava technické zprávy a její jazykovou úroveň 0-10bodů 8 Odborná úroveň, využitelnost výsledků, případně realizační výstup 0-20 bodů 20 Práce s literaturou včetně citací 0-10 bodů 9 Celkové hodnocení *: 0-100 bodů* 95 Pozn.: *) Suma předchozích řádků + povinná hodnota Otázky oponenta: 1) Na str. 31 autor interpretuje výsledek simulace silových účinků na vodorovnou přípojnici takto: Z výsledků je patrné, že nejvíce je namáhána přípojnice ve směru osy y, což je způsobeno snahou oddálit se od rovnoběžného PEN vodiče. Na str. 49 autor uvádí odlišnou interpretaci: Hlavní přípojnice…… jsou nejvíce namáhány v kladném směru osy y. To je dáno dvojitým pravoúhlým záhybem, který tvoří obvod. Které tvrzení je správné? 2) Závěru je uvedeno: Navzdory teoretickým předpokladům bylo zjištěno, že největší silový účinek nenastává při maximálním proudu, který se může v obvodu objevit… Víme, že simulace by měla vycházet z teorie. V čem autor spatřuje příčinu nesouladu výsledků simulace s teoretickými výpočty? Závěr: BP splňuje všechny požadavky zadání, doporučuji práci k obhajobě. Oponentní posudek vypracoval: doc. Ing. Bohuslav Bušov, CSc.
eVSKP id 127617