KOLÁŘ, J. Metody částečné rekonfigurace programovatelných struktur [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Valach, Soběslav

Cílem diplomové práce bylo prozkoumat a posoudit reálné možnosti využití částečné rekonfigurace obvodů typu FPGA firmy Xilinx a demonstrovat prakticky na jednoduchých příkladech. Pro vlastní implementaci byly využity vývojové nástroje a kity firmy Xilinx, se kterými se diplomat musel seznámit a naučit pracovat. Diplomant ke své práci přistupoval aktivně, odpovědně a s plným nasazením. Na vlastní realizaci projektu pracoval samostatně.

Posudek oponenta

Kváš, Marek

Předmětem zadání této práce je prostudování možností technologie částečné rekonfigurace u hradlových polí FPGA firmy Xilinx a zhodnocení vlastností, výhod a nevýhod různých přístupů k jejímu využití. Práce je rozdělena na část teoretickou a experimentální. První polovina teoretické části je věnována základním faktům o architektuře FPGA, konfiguračních rozhraních a procesu implementace aplikace. V této části postrádám zejména srovnání přenosových rychlostí jednotlivých rozhraní vůči sobě a také v závislosti na vývojové řadě použitého pole. Rychlost rozhraní prakticky určuje dobu, za kterou je možno provést rekonfiguraci, což je důležitý omezující faktor pro její praktické využití. Druhá polovina teoretické části se věnuje částečné rekonfiguraci samotné. Autor správně uvádí rozdělení metod částečné rekonfigurace na modulární a rozdílovou a popisuje jejich omezení, vlastnosti a softwareové nástroje, které umožňují jejich použití. Okrajově zmiňuje také techniku DPR, která umožňuje vyhnout se obtížnému procesu částečné rekonfigurace při změně parametrů některých bloků. V této části práce postrádám zamyšlení nad praktickým využitím částečné rekonfigurace ve skutečných aplikacích, odkazy na literaturu, která takové aplikace popisuje a shrunutí, které její vlastnosti omezují množinu aplikací vhodných pro její nasazení. Za další nedostatek považuji, že autor neuvádí rozdíly v technologických omezeních pro jednotlivé vývojové řady. Např. v kapitole 8.1 uvádí, že rekonfigurovatelné moduly musí mít vždy stejnou výšku, což je omezení, které bylo odstraněno již v řadě Virtex 4. Popis tzv. busmaker rovněž pochází pravděpodobně z řady Virtex II Pro. Toto však v textu není uvedeno a díky zcela nevhodnému způsobu uvádění citací si čtenář ani nemůže domyslet, že uvedené fakta platí pouze pro konkrétní řadu polí. Následuje praktická část, ve které si autor vyzkoušel jak rozdílovou, tak modulární částečnou rekonfiguraci. Text je psán formou návodu, který zachycuje hlavní kroky celého postupu. Pro demonstraci modulární rekonfigurace autor využil referenční příklad poskytovaný firmou Xilinx. Bohužel autor zřejmě neprovedl žádné vlastní zásadnější úpravy tohoto příkladu a nevyzkoušel si tak některé části procesu samostatně. Z této skutečnosti pravděpodobně plyne pouze skromný popis tohoto procesu. Oba příklady rovněž předpokládají použití rozhraní JTAG a nástroje iMPACT k samotné rekonfiguraci. V celé práci bohužel není zmíněno, jak lze rekonfiguraci provést ve skutečné aplikaci, bez použití PC a nástroje iMPACT, např. s využitím rozhraní ICAP. V celé práci se také vyskytuje několik zásadních terminologických a faktických chyb. Z terminologických nedostatků jmenujme například označení hradlového pole za procesor, což není v souladu s běžným použitím tohoto pojmu. Dále se v textu vyskytují nesprávné a zavádějící překlady, např. v kapitole 7 pojem "trasování", nepřesný překlad anglického "routing" - na druhé straně je používán pojem "switch" místo českého přepínače. Autor na několika místech také zaměňuje svůj názor založený na nedostatečném studiu literatury za obecně platný fakt, například s prohlášením, že použití FPGA je doménou akademických pracovišť (kapitola 1), nelze v žádném případě souhlasit. Z hlediska formálního nacházím největší nedostatek ve způsobu citování literatury. Autor pouze v seznamu literatury uvádí kapitoly, ve kterých z daného díla bylo čerpáno, v textu se však v konkrétních pasážích na konkrétní díla neodkazuje. Toto dále snižuje hodnotu textu. Autor musel v průběhu práce nastudovat technologii, která patří v oblasti použití hradlových polí k pokročilejším, seznámit se s novými nástroji a vypořádat se s mnoha problémy. Proto, i přes zmíněné nedostatky, navrhuji práci k obhajobě s hodnocením C.

eVSKP id 22270