SOMMER, T. Spektrální analýza flétnových varhanních píšťal a jejich srovnání [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student popsal z pozice organologie v zásadě správně nástroj, jeho hudebně a akustické vlastnosti – jak u jednotlivých píšťal vzniká tón a generuje se barva. Rovněž správně stanovil typy analýz (ADSR, DFT, STFT), pomocí kterých můžeme signál zkoumat. Dobře připravil aplikace v prostředí MATLAB, názorně popsal cestu nahrávání vzorků u nástrojů, u kterých náběr a měření prováděl. Solidně vzorky nahrál a rámcově vyhodnotil. Je škoda, že nebyl při komparaci a vyhodnocování samostatnější a detailnější – práce si přímo říkala o tabulky či grafy, kde mohly být kategorizovány a srovnány rozdíly mezi píšťalami – porovnání jednotlivých harmonických složek mezi sebou co do intenzity, porovnání formantových oblastí, inharmonicit, pohybu harmonických složek v čase ad. A to s doporučeními pro praxi – varhaníky, jak kombinovat barvy, ale také pro stavitele nástrojů. Bude-li v budoucnu chtít tuto oblast rozvíjet, doporučuji mu to. Práci rovněž neprospívají chyby a překlepy.
Tomáš Sommer se rozhodl ve své bakalářské práci zabývat problematikou varhan, konkrétně jejich píšťal. Hned v názvu mě překvapil termín flétnové píšťaly, v textu pak flétnové rejstříky (např. s. 11), přičemž dále studuje nejen flétnové rejstříky, ale i kryty (konkrétně se zabývá měřeními rejstříků Flétna trubicová 8´, Kryt 8´ a Flétna kopulová 4´). Kryty bývají přiřazovány k flétnám, ale fyzikálně jsou odlišné. V názvu tedy mělo být lépe označení pouze labiální nebo retné píšťaly. Tento termín a další student vymezuje hned v 1. kapitole, která přibližuje potřebné základní pojmy. Ve 2. a 3. kapitole se již Sommer věnuje fyzikální problematice - a to podstatě vzniku tónu a hudebnímu signálu. Součástí zadání bakalářské práce bylo také vytvoření vhodného nástroje pro rozbor získaných vzorků a srovnání spektra signálů, což je popsáno ve 4. kapitole. Stěžejní částí bakalářské práce jsou kapitoly 5. a 6., v nichž student popsal fyzikální měření tří nástrojů firmy Rieger-Kloss ze 70. let 20. století. Sommer se vyjadřuje kultivovaným a gramaticky solidním jazykem, jen zřídka se v textu vyskytne chyba (např. chybějící čárka v souvětí – s. 14, 17, 18). Bakalářská práce je přehledně členěna a zřetelně graficky zpracována. U obrázků, schémat, které jsou číslovány, popsány a uvedeny i v seznamu obrázků na samém začátku, by mohlo být zapsáno, zda jsou vlastní nebo jsou odněkud převzaty (je to jen na s. 21). Vzhledem k tomu, že podstatná část práce je kompilací, osobně bych ocenila více odkazů na zdroje, odkud informace pocházejí. Použité informační zdroje nejsou uvedeny jednotně a se všemi náležitými údaji. U některých chybí plné jméno autorů [9], [11], [13], u [8] chybí více údajů (patrně šlo o rukopis, není uvedeno, kterého nástroje se týká), u [10] není zmíněno, o jakou práci jde – zda bakalářskou nebo diplomovou, i její dostupnost online včetně odkazu, to poslední i u [12]. Rovněž bych doporučila i publikaci Jiřího Mlčocha Varhany od teorie k praxi (Olomouc, UPOL, 2015. ISBN 978-80-244-4525-0.) Bakalářská práce je příkladovou studií z akustiky varhan. Podle mého názory by taková měření byla vypovídající a přínosná zejména u významných historických nástrojů varhanářů minulých staletí a byla by pozoruhodnou mezioborovou studií.
eVSKP id 110160