GAZÁREK, T. Časově rozlišená diagnostika elektrického oblouku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Zadání této bakalářské práce sledovalo především dva cíle. V první řadě seznámit studenta s moderními spektrografickými metodami, které jsou používány při diagnostice plazmatu elektrického oblouku. Druhotným cílem pak bylo ověřit možnost snímání časově rozlišených spekter s dostatečným časovým rozlišením vzhledem k typické době existence elektrického oblouku. Student Tomáš Gazárek se zvoleného tématu bakalářské práce zhostil poměrně aktivně. Nejprve vhodným způsobem upravil stávající experimentální výbojovou komoru do podoby, která umožňuje snímání optických spekter bez nebezpečí poškození optických vláken. Za tímto účelem provedl rešerši propustností různých skel a na základě jejich dostupnosti obstaral vhodné typy. Následně provedl sérii několika experimentů, při kterých získal velké množství dat, jak z měření jak optických spekter, tak snímání vysokorychlostní kamerou a měření eklektických veličin. Na základě znalostí, které získal studiem odborných knih nad rámec standardního bakalářského studia, vyhodnotil získaná data a stanovil časový průběh teploty elektrického oblouku. Zpracování dat je vzhledem k jeho objemu značně časově náročné. Nicméně jsou získané výsledky velmi kvalitní, včetně stanovení chyb měření a intervalu spolehlivosti. Práci studenta lze vytknout několik nedostatků. Především nebyla využita všechna získaná data, ale pouze ta, která jsou přímo relevantní pro splnění bodů zadání. Například měření elektrických veličin, jako je průběh proudu a napětí, není v práci žádným způsobem využito. I když to není striktně vyžadováno zadáním práce, považuji za vhodné zakomponovat do práce všechna získaná experimentální data. Dále některé cíle nebyly splněny beze zbytku. Jde především o vynechání určení okamžité délky elektrického oblouku a určení vývoje složení plazmatu. Důvody jsou poměrně dobře popsány v závěru práce a považuji je tedy za opodstatněné. V závěru nicméně chybí snaha nastínit možné řešení těchto komplikací. Do jisté míry to může být vysvětleno studentovou nezkušeností v obtížném oboru optické emisní spektroskopie. Poslední drobná výtka se pak týká některých drobných typografických chyb. Jde především o nedůsledné rozlišování mezi matematickou kurzívou a antikvou. Například názvy funkcí jako sin(), cos(), tg() a podobně se nesází matematickou italikou, ale antikvou. Jde nicméně o drobný detail, na který je dobré si dávat pozor v budoucnosti. Obecně lze konstatovat, že student splnil hlavní cíle bakalářské práce, jak byly nastíněné v úvodu tohoto hodnocení. Bakalářskou práci tedy hodnotím 81 body a doporučuji ji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce řeší problematiku použití optické emisní spektroskopie pro studium plazmatu elektrického oblouku. Spektrometrem bylo zaznamenáno několik emisních spekter a jejich analýzou pak byl stanoven výskyt vybraných prvků v plazmatu elektrického oblouku a časový průběh teploty plazmatu. Práce je rozdělena do 6 kapitol, včetně Úvodu a Závěru. Vlastní experimentální činnosti a jejímu vyhodnocení jsou věnovány kapitola 3 a 4. Z hlediska vyváženosti kapitol považuji strukturu dokumentu za logicky uspořádanou. Oceňuji i použití sázecího systému LaTeX po sepsání práce. Škoda jen, že autor nevyužil všech možností tohoto systému zejména při psaní matematického textu (např. speciální příkazy pro psaní např. exponentu, goniometrických funkcí, oddělovačů tisíců v jednotkách apod.) Po formální stránce je práce velmi dobře zpracovaná. Chyby a nepřesnosti v textu nepřesahují obvyklou úroveň u tohoto typu prací. Některé připomínky k textu: - Str. 11: … v prostoru Debyovy délky … má být zřejmě Debyeovy sféry. - Str. 12: … místo _D má být n_i - Str. 13: ve stejném odstavci se používá slovo isotermické a izotermické - Často se v textu vyskytují slova typu dělící, měřící, apod. Z kontextu vyplývá, že správně má být dělicí, měřicí, apod. - Pro rozsah např. proudů se používá nesprávně znak „\div“ viz (např. str. 20 kA \div MA) - Jako desetinný oddělovač je někde nesprávně používaná tečka, viz např. 29 - Nesprávně uvedená zkratka Vysokého učení technického na str. 29 - Termín „vývin teploty“ v grafech teploty není vhodný, lepší je určitě např. „časový průběh teploty“ Téma práce vyžaduje poměrně hluboké znalosti z fyziky plazmatu. Potřebné podklady nejsou standardní součástí studia na FEKT. Oceňuji, že autor dokázal vstřebat a prezentovat poměrně široké spektrum znalostí z tohoto oboru. Kladně rovněž hodnotím precizní zpracování postupu měření, které by bylo možné na základě tohoto popisu věrně opakovat. Závěrem lze konstatovat, že student splnil zadání bakalářské podle jednotlivých bodů. Práci hodnotím jako velmi dobře zpracovanou.
eVSKP id 109654