LIGMAJER, F. Depozice kovových nanočástic z roztoku a výzkum jejich optických vlastností [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2011.
Filip Ligmajer byl po celou dobu své práce na zadaném tématu vyjímečně iniciativní, kreativní v řešení problémů a velmi brzo se osamostatnil. Provedené experimenty dokázal sám navrhovat a interpretovat. Výsledky, kterých při depozicích koloidních částic dosáhl, jsou základem již probíhajích dalších experimentů. V tomto ohledu je jeho práce vyjímečná a nelze ji hodnotit jinak než známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předložená bakalářská práce se zabývá depozicí zlatých nanočástic na povrch křemíku a výzkumem jejich optických vlastností. V první části práce byly zkoumány možnosti zvýšení pokrytí povrchu vzorku nanočásticemi pomocí modifikace koloidních roztoků kyselinami HF a HCl. Bylo dosaženo 10- 100násobného nárůstu hustoty pokrytí. Druhá část práce se zabývá měřením optických vlastností vzorků pokrytých nanočásticemi pomocí metod spektroskopické elipsometrie a reflektometrie. Práce je napsána přehledně a srozumitelně, jednotlivé kapitoly za sebou následují v logickém pořádku, obrázky a grafy jsou velmi pečlivě zpracovány. V práci se téměř nevyskytují pravopisné chyby, pouze v několika málo případech lze nalézt chyby stylistické: „Navíc je třeba dodat, že při krátkých depozicích může navíc dojít k nehomogennímu pokrytí ...“ (s. 10), „Bohužel, dosáhnout takových hustot pokrytí, jako v případě 20nm nanočástic se touto metodou nepodařilo dosáhnout.“ (s. 10), „Samotná elipsometrická spektra nejsou pro účely této práce případě příliš názorná, ...“ (s. 20). V jednom případě jsem nalezl chybu faktickou: „Elipsometrie tak na rozdíl od většiny optických metod není limitována difrakcí ...“ (s. 18). Dále bych doporučoval vyhnout se používání termínu „polonekonečná vrstva“ (s. 19, 20), vhodnější výraz je „rozhraní“. V oblasti interpretace výsledků postrádám v kapitole 2 stručný přehled dosažených výsledků (nejlépe ve formě tabulky), který by shrnoval, jaké depoziční parametry vedou pro jednotlivé velikosti nanočástic k největší hustotě pokrytí, a jakých maximálních hustot pokrytí bylo dosaženo. Dále by bylo vhodné doplnit hustotu pokrytí informací o % pokrytí povrchu, aby bylo možné mezi sebou srovnávat jednotlivé velikosti nanočástic. V kapitole 3 by bylo vhodné uvést postup výpočtu „pseudodielektrické funkce“ z naměřených elipsometrických parametrů psí a delta. I přes výše uvedené drobné nedostatky velmi oceňuji jak výsledky, kterých bylo v rámci předkládané bakalářské práce dosaženo, tak i provedení práce samotné a hodnotím bakalářskou práci stupňem výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 38004